„Mnoho rabínů se chce zavděčit úřadům a úřady na oplátku vycházejí vstříc těmto rabínům,“ prohlásil minulou sobotu vůdce početné sekty belckých chasidů Jisachar Dov Rokeach. „To ale nemůže fungovat. Musíme pokračovat v životě podle tóry jako dosud a Bůh napomůže, abychom nedošli žádné úhony.“
  |
Rabín Dov Rokeach takto odmítavě reagoval na rozsáhlá protiepidemická opatření, která v uplynulých týdnech – letos už podruhé – zavedla vláda. Právě ultraortodoxní komunity, tedy hlavně chasidé a litevští ultraortodoxní židé, přitom vykazují už od jara zdaleka nejhorší situaci. Ačkoli v zemi tvoří jen asi 11 procent populace, zdravotníci mezi nimi odhalují 40 procent nových případů koronaviru, mezi nakaženými školáky je to dokonce celá polovina.
Jednou z příčin je nízká sociálně-ekonomická úroveň těchto skupin, početnost chudých rodin s mnoha dětmi, kde by ani při dostatečné vůli nešlo zajistit karanténní opatření. Velkou část zbytku židovské populace však zvedá ze židle hlavně postoj těch fundamentalistických rabínů, kteří cíleně torpédují snahy epidemii ukočírovat.
Už zkraje druhé vlny epidemie mnozí experti – a jmenovitě šéf kampaně proti koronaviru profesor Ronni Gamzu – navrhovali přísná opatření ve městech a čtvrtích s nejvyšším výskytem viru.
Izraelci zuří kvůli uzavření země přes svátky. Jako by se to v Česku vyhlásilo 24. prosince ráno, říká expertka |
Když se však ukázalo, že jde především o ultraortodoxní židovské oblasti, a jejich vůdci začali brojit proti státnímu „rasismu“, vláda, která je do značné míry závislá i na náboženských stranách, couvla a zavedla tzv. lockdown rovnou pro celou zemi. I tak ale policisté prosazující uzávěru např. ve městě Bnej Brak, židovské osadě Modiin Ilit či v jeruzalémské čtvrti Mea Šearim čelili od zradikalizovaných chasidů nadávkám do „nacistů“ a létaly na ně použité dětské pleny i dlažební kostky.
Covid jako dílo Boha
Nedůvěru vůči vládě umocnily i některé její zákulisní kroky. Když se na přelomu srpna a září desítky tisíc breslovských chasidů jako každý rok chystaly k hrobu rabína Nachmana v ukrajinském městě Umaň, tamní úřady uzavřely hranice pro všechny cizince a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že na základě Netanjahuovy žádosti jeho země „výrazně omezí“ dotyčnou pouť. Kromě premiéra se hněv i výzvy k sesazení obrátily i na Gamzua, který srocení desítek tisíc rizikových osob v Umani a jejich následný návrat do Izraele označil za nepřípustné riziko.
Podle reformního rabína Uriho Regeva fundamentalisté často považují covid buď za předzvěst příchodu Mesiáše, nebo trest za bezbožný život, například za znesvěcování šábesu. „Mnoho, ne-li všichni jejich vůdci popisují koronavirus jako dílo Boha. Liší se jen v názoru, proč ho lidem seslal.“
Asi nejznámějším židovským duchovním spojovaným s pandemií je vůdce tzv. litevské komunity Chaim Kanievski. Ten zkraje jarní uzávěry otevřeně vzdoroval vládě, pořádal náboženská shromáždění a výuku v ješivách, když byly zakázané, a jeho charitativní nadace nabízela za příspěvek 3000 šekelů (přes 20 tisíc korun) amulet, který prý před koronavirem spolehlivě ochrání.
Když se však jeho město Bnej Brak stalo nejhůře zasaženým v celé zemi, nechal se přesvědčit státními představiteli a naopak se postavil za karanténní opatření a povolil i používání telefonu během šábesu pro kontakt se zdravotnickými institucemi. Pro své stoupence obrat vysvětlil náboženským imperativem Pikuch nefeš doche et ha-Šabat, tedy že záchrana života odsouvá i šabat. Ironií osudu je, že koncem září epidemie zasáhla i jeho rozvětvenou rodinu, a nakonec covidem onemocněl i sám 92letý duchovní.
Začíná postupné uvolňování
Když v polovině září epidemie udeřila naplno a osmimilionový Izrael hlásil přes 8000 nově nakažených denně, úřady uzavřely školy, restaurace i další služby a obyvatelé dostali povolení vycházet nanejvýš kilometr od svých domů, a to jen v jasně definovaných nezbytných případech. Tuto neděli má přijít první fáze postupného uvolňování, například otevření školek a služeb, kam nedocházejí zákazníci. „Dosáhli jsme pro to cílových hodnot,“ vysvětlil Gamzu. „Denně mámě 2 tisíce pozitivních testů a reprodukční číslo je 0,8.“
Tlumení covidové krize ale nutně neznamená zlepšení reputace ultraortodoxních židů v očích ostatních Izraelců, kteří si dlouhodobě stěžují na jejich vynětí z povinné vojenské služby, neúměrné čerpání sociálních dávek atp. Tyto nálady shrnul například komentátor Ben-Dror Jemini. „Flagrantní porušování koronavirových pravidel chránících nás všechny je jen poslední z řady urážek ze strany této části izraelské společnosti, která se těší nadměrným výsadám. Je na našich vůdcích, aby tomu učinili přítrž.“
Autor vede centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
