Tsipras už možná operuje s plánem B a pokusí se přesvědčit Řeky, aby společnou měnu opustili, ačkoli stejných 70 procent Řeků chce v eurozóně zůstat.
Komentář Huga Dixona o Řecku na Reuters najdete ZDE. |
Pro eurozónu je důležité zachovat si chladnou hlavu. Ustupovat Řecku a přijmout nadiktované podmínky nejde. Možná je lepší počkat, až se finanční realita zakousne. Až přestanou bankomaty v Aténách vydávat lidem hotovost, euforie pomine a možná přijde kompromis. Možná ale Řecku nezbude nic jiného než zavést drachmu. Eurozóna se musí připravit na nejhorší.
...
Jako pravidelný čtenář všeho možného konstatuji, že nejrůznějších názorů, které varují Západ před vyzbrojováním Ukrajiny, přibývá. Činí tak i tento komentář Nadera Mousavizadeha na Reuters.
Rusko má prý 8000 jaderných hlavic, milionovou konvenční armádu a velký potenciál poškodit západní infrastrukturu v rámci kybernetické války.
Rysy prezidenta Putina, které jeho kritici nejraději citují – kleptokracie, represe, šovinismus, revizionismus a paranoia –, jsou přesně ty důvody, proč prý Putin nekapituluje pod tlakem, ani vojenským, ani finančním. Čím více poroste západní tlak, tím více poroste Putinova popularita.
Autor Monitoru nesouhlasí. Komentář navíc nenabízí žádné řešení kromě měkké diplomacie.
...
Edward Hadas se na Reuters Breakingviews vrací k devalvaci ukrajinské hřivny. Ukrajina se prý připojila k Rusku z pohledu extrémních výkyvů měny. Ukrajina je kvůli válce na pokraji bankrotu, Rusko je oslabené sankcemi a poklesem cen ropy. Rubl i hřivna ztratily od června polovinu hodnoty. Toto duo je zvláštní případ. Kdo bude následovat?
Scénář je vždy podobný. S pádem důvěry peníze utíkají zpět do vyspělých ekonomik, co nejdále od bezuzdné inflace. Měna dále padá, domácí finanční systém je zachráněn nově vytištěnými penězi a inflace dále vzrůstá.
Kdo bude následovat? Venezuela, Nigérie, asi i Turecko, i když ropu dováží, a pochopitelně Řecko, pokud znovu zavede drachmu.
...
Podle analýzy Citigroup je mírné zvýšení cen ropy pouhou krátkodechou epizodou. Sama Citigroup ve svém odhadu cenu ropy snižuje.
Edward Morse, šéf výzkumu komoditních trhů v Citigroup, uvedl, že produkce například v USA stále roste. V Rusku a Brazílii se čerpá ropa na rekordních úrovních a Saúdská Arábie, Irák a Írán snižují cenu suroviny pro Asii. Trh je přesycen, zásobníky a tankery jsou plné.
Trend v produkci se může začít otáčet až ve 3. čtvrtletí. Mezitím může cena klesnout ze současných 52 dolarů za barel krátkodobě až na 20 dolarů za barel. Revoluce těžby z břidlic v USA nabourala možnosti sdružení OPEC manipulovat s cenou. Protože ceny pod 55 dolarů za barel povedou k odlivu investic a kapitálu z těžby a zpracování ropy a jsou neudržitelné, vrátí se koncem roku na 75 dolarů za barel.
Připomeňme, že Citigroup se na počátku ze všech velkých bank nejvíce přiblížila odhadu cen ropy na konci roku minulého, kdy odhadovala právě 75 dolarů za barel. Možná se nechává unést svým relativním úspěchem medvědí předpovědi. Je tu i kontrast s Goldman Sachs, která předpovídá pád maximálně na třicet dolarů za barel a následně rychlejší oživení cen.
Otázka do debaty s ekonomy na serveru Lidovky.cz: Vývoj cen v letošním roce nepředpověděl vůbec nikdo. Je nějaký rozumný důvod domnívat se, že to tentokrát, resp. letos bude jinak? Že se analytici trefí lépe?
A jaký bude podle vás dopad poklesu cen ropy a dalších energií na ekonomický růst v České republice? Evropská komise nově předpokládá, že snížení cen ropy je poměrně zásadní faktor pro hospodářské oživení v Unii.
Co se amerických nových producentů týče, agentura Bloomberg dnes informuje o dalším zajímavém vývoji. Výrobci navrtávají staré studny znovu, aby snížili náklady. Neříká se tomu již frackování čili fracking, ale re-fracking.
