Dnes to prý nepřipomíná proto, jak je prozíravý, ale proto, že jako Ital ví, jak se magnát jako Silvio Berlusconi může dostat k moci naoko coby představitel protržních a prokapitalistických sil.
Přestože je Trump představitelem probyznysového establishmentu, může snadno předstírat, že není spojen s velkým byznysem, protože si kampaň platí sám. Na to v republikánském elektorátu (v jeho podstatné části) může leckdo slyšet, protože nálady proti velkému byznysu jsou tu relativně citelné.
Republikánský kongres přece nejprve – v říjnu 2008 – odmítl záchranný balík TARP s poukazem na to, že jde o pomoc velkým bankám. Celých 43 procent republikánských voličů věří tomu, že „velký byznys kazí tržní a obchodní vztahy“.
Tea Party částečně vznikla na základě této ideologie.
Trump nepotřebuje velké sponzory a svým podporovatelům se jeví jako evangelista svobodného trhu, což je ovšem naprostý omyl.
Trumpův byznys realitního magnáta samozřejmě stojí na dobrých vztazích s newyorskou politikou a úřady, má historii daňových úlev i volebních darů či příspěvků na kampaň pro různé lidi z městské rady. Podporu úřednictva či politiky se Trumpovi samozřejmě hodila v případě, kdy potřeboval vyvlastňování pozemků apod.
MACHÁČEK: Donald Trump jako klaun i hrozba |
Voliči jsou zkrátka zmateni v tom, co to znamená pro byznys a co to znamená pro svobodný trh.
Je dobré si všimnout, že žádný prezidentský kandidát nikdy nemluví o rozbíjení kartelů, o větším boji s kriminalitou bílých límečků nebo o tom, jak zavést svobodný trh do nákupu léků pro programy jako Medicare.
…
Richard Beales napsal vtipný článek ve formě dopisu londýnského starosty Borise Johnsona poté, co ho David Cameron přinutil odjet z Británie kvůli jeho odporu proti Evropské unii.
Johnson se totiž může stát americkým prezidentem, protože je americký občan.
Ve fiktivním dopise Johnson píše: „Možná mne neznáte, ale jsem jediný Američan schopný propojit opravdové libertariány a konzervativce a ještě získat voliče, kteří by volili demokraty.
Na rozdíl od Teda Cruze jsem se narodil v USA, přesně v New Yorku.
Mám sílu se s Trumpem pustit do slovní bitvy. Když prohlásil, že se policie bojí chodit do některých částí Londýna, vzkázal jsem mu, že „hlavní důvod, proč bych nevkročil do některých částí New Yorku, je, že bych mohl potkat Donalda Trumpa“.
Někteří lidé říkají, že mám ještě zajímavější vlasy než Trump.
Jsem proti velké vládě a boj proti vysokým daním jsem prokázal v boji proti choutkám Evropské unie.
Můj kamarád Michael Bloomberg se možná brzy pustí do boje o funkci amerického prezidenta, ale já mám taky zkušenost s tím, jak se řídí velké město. A londýnská infrastruktura na rozdíl od té newyorské je ve světě obdivována a není předmětem žertů viceprezidenta Joea Bidena. Jako bývalý novinář jsem schopen porazit velká média zevnitř. Jsem taky uprchlík, takže mne podpoří Marco Rubio. Umím stavět cyklostezky a jsem opravdový outsider. Nemám žádnou ze škol Ivy League, pokud se nepočítá Oxford.“
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
