Špatnou politiku podle Wolfa symbolizuje Donald Trump, který neuznává normy liberální demokracie a narušuje koherentnost Západu, ale ve světě jsme prý svědky vcelku všeobecného nárůstu autoritářství. Správný není ani pravicový přístup, že všechno vyřeší nízké daně a méně regulace, ani levicový přístup, že vše vyřeší intervencionistický stát…
MACHÁČEK: Němci se asi dohodnou, že změkčí emisní limity |
Politika tvaruje dlouhodobé politické přístupy, které ovlivňují chování ekonomik. Dnešní „špatná politika“ je do značné míry důsledkem špatné ekonomiky v minulých letech. Byl tu postkrizový marasmus ve vyspělém světě a snížené ceny komodit, které zasáhly rozvojové země a nové trhy. S tím, jak se lepší ekonomická situace skoro všude ve světě a jak se upevní optimismus ohledně budoucnosti, se v mnoha zemích možná nechuť k politice začne léčit. Politickým elitám naroste sebevědomí a politikabude zase více konsenzuální.
Po nějakou dobu se samozřejmě politika a ekonomika mohou ubírat různými cestami. Dlouhodobě je otázka, jestli se ekonomika zkazí sama od sebe, jestli ekonomiku zruinuje politika, anebo naopak: jestli ekonomika vyléčí politiku. Doufejme v to poslední.
Brexit a Trump: Identická dvojčata?
V témže listě komentátor Gideon Rachman konstatuje, že Trumpova Amerika i brexitová Británie se už ubírají různými cestami. Hlasování o brexitu i volba Donalda Trumpa americkým prezidentem představují události, které zůstanou v historii navždy spojené.
MACHÁČEK: Co dokázal ‚génius Trump‘ v zahraniční politice |
Byly to podobné události, které od sebe dělilo vlastně jen několik měsíců. V obou případech šlo o populistické revolty, které apelovaly na podobné skupiny voličstva. Po amerických prezidentských volbách byla Theresa Mayová prvním zahraničním lídrem, který navštívil nového amerického prezidenta, apod.
Postupem času se ukazuje, že o „identická dvojčata“ nejde. Jde už jen o vzdáleně příbuzné jevy, které se od sebe rychle vzdalují.
Rozdíl je ve stylu i obsahu. Trump narušuje konvence v tom, jak by se měl americký prezident chovat, prakticky denně. Premiérka Mayová se chová korektně a je zhruba stejně pravděpodobné, že navštíví summit EU v pyžamu, jako že tweetne něco jako „jsem velmi stabilní génius“.
Trump pokračuje v protimuslimské rétorice, které se Mayová vyhýbá. Trump se chová jako radikální nacionalista, Mayová je konvenční globalistka. Zdůrazňuje podporu liberálního pořádku stojícího na pravidlech.
Juncker chce Bulharsko v eurozóně
V mnoha věcech stojí Británie na straně EU: od stěhování ambasády do Jeruzaléma přes dohodu s Íránem až po pařížskou klimatickou dohodu.
Leckdo tvrdil, že Británie je součástí anglosféry, ale dnes se spíše zdá, že se cítí komfortněji, pokud je nablízku spíše německo-francouzskému světonázoru než tomu americkému.
Německý deník FAZ má ve středu článek o tom, že do eurozóny směřuje Bulharsko, které by se mohlo stát členem v roce 2020. Po brexitu bude mimo eurozónu již jen osm států EU a mezi nimi disponuje formální výjimkou pouze Dánsko. Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko vstupovat nechtějí, takže potenciální kandidáti jsou pouze tři: Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko. Z nich je první na řadě Bulharsko.
Jeho vstup do eurozóny podporuje předseda Evropské komise J. C. Juncker: čím více států bude v eurozóně, tím silnější bude jeho argument, že euro je měnou celé Unie. Členství Bulharska by změnilo situaci, protože podle Lisabonské smlouvy by členské státy eurozóny dosáhly tzv. supervětšiny, kterou tvoří 72 procent členských států EU a 65 procent evropské populace. To se vstupem Bulharska naplní.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
