Lidovky.cz

MACHÁČEK: Rodící se koalice v Německu a Evropa

Názory

  13:29
PRAHA - Největší německé politické strany dosáhly v pátek předběžné dohody o velké koalici. Jestli se uskuteční, není vůbec jisté, v cestě stojí mnoho překážek. Pokud to ale vyjde, bude v jednom ohledu opravdu radikální.

Kancléřka Angela Merkelová po volbách. foto: Reuters

Navržené změny v evropské integraci jsou největší od schválení Maastrichtské smlouvy před čtvrt stoletím. Píše to Wolfgang Münchau ve svém dnešním sloupku pro Financial Times

Ve velkokoaliční dohodě z roku 2013 byla Evropa sotva zmíněna, vyjma několika klišé. V poslední dohodě je to téma číslo jedna. Návrhy jdou výrazně za obecné deklarace o tom, že je potřeba spolupracovat s Emmanuelem Macronem na jeho vizích Evropy.

Evropský stabilizační mechanismus neboli záchranný fond ESM se stane Evropským měnovým fondem a stane se součástí společného evropského rozpočtu, už nebude založen na mezivládní dohodě stojící mimo EU. To je přesně to, co ve svém zářijovém projevu žádal J. C. Juncker. Je to zásadní odklon od dosavadních pozic kancléřky Merkelové, která vždy zdůrazňovala mezivládní dohody. Otázka je, co této nejnovější otočce kancléřky řeknou konzervativci v CDU a jejich bavorští spojenci v CSU.

Dlouholetý ministr financí Wolfgang Schäuble, dnes předseda Bundestagu, si nikdy nepřál, aby se záchranný val ESM dostal pod křídla Evropské komise. Má být též posílen Evropský parlament, aby bylo vládnutí v eurozóně demokratičtější. Shoda s Francií se nyní projevuje v oblasti posílení antidumpingových opatření a v požadavku na minimální daň z korporátního zisku v celé EU. Evropská sekce jednoznačně nese rukopis předsedy SPD Martina Schulze.

Otázek je ale spousta. Jak to přijme obyčejný člen SPD, který bude o velké koalici hlasovat v referendu? Převáží jeho entuziasmus pro evropskou integraci nad jeho nechutí ke kancléřce Merkelové kvůli tomu, jak si osvojuje nápady jiných stran a prohlašuje je za své?

Další problém je, že velké koalice posilují dlouhodobě extremistické strany. Navíc nová velká koalice – pokud bude –vlastně ani moc velká nebude. Bude mít 56 procent parlamentních křesel oproti 80 procentům v minulém Bundestagu. Nová velká koalice bude asi poslední. Německo směřuje k nizozemskému modelu, kde je potřeba dohoda pěti malých stran, aby se zabránilo účasti extremistů ve vládě.

A nakonec ke všem těmto krokům bude třeba změna základních smluv EU. Bude možné se na tom domluvit? Münchau se táže, jestli se Německu například podaří přesvědčit o těchto věcech Nizozemce, kteří jsou tradičně proti. Dodejme, že nepůjde jen o Nizozemce, ale i Švédy, Finy a také o státy střední Evropy.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.