Lidovky.cz

MACHÁČEK: Gumpova doktrína aneb Efekt Trumpových hrozeb a cel

Názory

  13:14
PRAHA - Časopis American Interest přináší esej Josefa Joffeho o zahraniční politice Donalda Trumpa, zejména vůči Číně a Evropě. Článek se jmenuje Gumpova doktrína, podle postavy Forresta Gumpa ze stejnojmenného filmu.

Prezident USA Donald Trump. foto: ČTK

Donald Trump má podle autora pravdu v tom, že je třeba vyrovnat nerovnováhy ve vztahu USA s Čínou a Německem. Jenže vyšší cla a hrozby mají zatím spíš opačný efekt.

Co mají Německo a Čína společného? Po celé dekády měly prospěch z americké velikosti a štědrosti, což si Trump nyní přeje ukončit.

Začněme Čínou. Dobroty se do Číny začaly valit za prezidenta Richarda Nixona. Nixon předpokládal, že otevřenost Ameriky vůči Číně odtáhne Peking od Moskvy a blíže americkému orbitu během vietnamské války. Takže podpořil velmocenské ambice Číny, i když vietnamskou válku stejně prohrál.

Nixonovi nástupci zkusili jinou hru. Předpokládali, že když otevřou Číně svoje trhy, socializují Čínu do světa, jemuž dominuje Amerika.

Čína využila vstupu na americké trhy a odcizeného intelektuálního vlastnictví, ale nakonec si vybrala cestu, kterou vždy volí nastupující mocnosti. Dnes je Čína největším a nejnebezpečnějším strategickým rivalem USA, který vysílá signál do Washingtonu: Pacifik je naše jezero, stáhněte se nejméně za Guam. Obchodní schodek s Čínou je největší na světě a Donald Trump eskaluje obchodní válku, která poškozuje celou globální ekonomiku.

Německo je americkým spojencem už sedmdesát let, ale atlantické strukturální otázky jsou podobné jako pacifické. Největší a nejbohatší evropský stát outsourcoval svoji bezpečnost do Ameriky. Německo dalo vloni na obranu 1,23 procenta HDP, stejně jako Albánie. Letos to bude 1,36 procenta, což je stejně jako další světová velmoc, Dánsko. Evropská odnož NATO jako celek sice zvyšuje vojenské výdaje, ale příští rok se růst těchto výdajů zase zpomalí.

Americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell upozorňuje, že je urážlivé, že Američané platí 50 000 amerických vojáků v Německu, zatímco Němci utrácejí svoje peníze na domácí účely.

Británie, která kdysi vládla světovým mořím, se sice na rozdíl od Německa a Francie připojila k misi na ochranu komerčních plavidel v Perském zálivu, ale Británie má dnes 22 bojových „povrchových“ námořních plavidel – před druhou světovou válkou jich měla 300. Francie má 24 těchto plavidel. Z šesti německých ponorek nefunguje žádná. Z 244 pancéřových vozidel jich funguje 99. Všechny německé bojové helikoptéry Tiger nelétají. A podobně.

Toto jsou vcelku známé věci, ale proč Gumpova doktrína? Protože Amerika se chová jako někdo, kdo říká: Chovejte se, jak já chci, nebo já sám sebe za trest poškodím. K čemu je dobré spouštět proti Číně další a další celní tarify, když padá burza a když to poškozuje americké farmáře, dělníky a snižuje to reálný příjem spotřebitelů? Cena je vysoká, ale celkový obchodní deficit se nesníží, protože za Čínu zaskočí Vietnam a další podobné země.

Pokud Trump zastrašuje Německo, jenom posiluje tamější antiamerikanismus, který zdaleka není vlastní pouze tamní levici. Trumpova politika předpokládá, že jeho oponent zůstane racionální. Ale co když ne? Pak to v lepším případě skončí konfrontací, v horším eskalací iracionality. Zůstane například věčným americkým zájmem držet své rivaly mimo Evropu. Amerika si musí držet základnu Rammstein, na niž se spoléhá v každé blízkovýchodní krizi. Bez ní by byly americké vzdušné síly slepé od Arktidy po sever Afriky. Nerealizované hrozby podlamují autoritu a ztrácejí kredibilitu. Ale když se realizované hrozby vymknou kontrole, nastane odveta a eskalace.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.