Zatím se banky nápadům na zákazy účtování negativních úroků vkladatelům brání s poukazem na to, že by to mohlo způsobit obrovskou a nebezpečnou „finanční nestabilitu“. Pokud ECB příští týden dále sníží úrokové míry, začnou komerční banky účtovat negativní úroky vkladatelům.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder navrhl, aby se něco takového zakázalo zákonem. Německé komerční banky si přitom musejí ukládat u Evropské centrální banky za minusový úrok 0,4 procenta – a stojí je to už dnes 2,4 miliardy eur ročně.
Olaf Scholz, německý ministr financí, chce zakázat pouze negativní úroky u vkladů do 100 000 eur. Německá bankovní asociace, která reprezentuje více než 1500 bankovních ústavů, prohlašuje, že „zákonné prohibice podobného typu nepomáhají zákazníkům a mohou způsobit nestabilitu celého finančního systému. V tržní ekonomice úvěrové instituce – stejně jako všichni další obchodníci – musejí samy kalkulovat ceny a poplatky na základě tržního prostředí a vlastní zodpovědnosti. Platí to i v době negativních úroků, které komerční banky nemohou ignorovat.“
Stefan Schneider, hlavní ekonom Deutsche Bank, k tomu poznamenal: „Co si má slušný a zákon poslouchající občan pomyslet, když vysoký reprezentant státu, jako je ministr financí, tvrdí, že bude tohoto občana chránit před počínáním jiné de facto státní organizace, jako je centrální banka?“
Faktem ovšem je, že Němci jako národ střadatelů nesou představu negativních úroků z vkladů velice těžce – a politici na to samozřejmě reagují také proto, že jim to neumějí vysvětlit.
Komentář Monitoru JM k celé věci:
Ukazuje se, že deflační prostředí a negativní úroky je velice obtížné si představit, zvláště pokud člověk vyrostl a je vychován a vzděláván v prostředí, kde nic takového nikdy neexistovalo. Taktéž většina ekonomů je trénována na boj s inflací, o negativních úrocích se ani na univerzitách vůbec neučilo.
Je to velice obtížně představitelné a srozumitelné. Je to jako dokázat se přepnout na pomyslný svět za zrcadlem. Nebo se to podobá situaci, kdy máte najednou jezdit autem po anglicku, nalevo.
Zdá se to být nepřirozené, nelogické, a pokud je to někdo schopen logicky přijmout, pak většinou pouze jako jakousi dočasnou iracionální anomálii.
Jakkoli je to nelogické a převrácené, komerční banky stále mohou i s negativním úrokem vytvářet zisk. Nic se ale nesmí přehánět, protože lidé pak raději vezmou peníze a dají si je doma do matrace nebo je utratí; i když to na druhou stranu nevadí, protože tím mohou vytvořit pozitivní proinflační tlak.
Příklad Japonska v posledním čtvrtstoletí dokládá, že boj s inflací nemusí být dočasná anomálie, ale vlastně permanentní stav, který může trvat celou jednu generaci. Po velké hospodářské krizi také přišlo deflační prostředí, ze kterého se svět dostal pouze skrze světovou válku. Kdo ví, jak dlouho by to jinak trvalo.
Kdyby Němci nebyli úzkoprsí, mohli by dát dávno ekonomice i celé eurozóně silnější prorůstové a proinflační impulzy skrze uvolněnější fiskální politiku. Bylo by to mnohem efektivnější než upínání se k rozpočtovým přebytkům.
Záporné úroky jsou samozřejmě také živnou půdou pro nejrůznější konspirační teorie všeho druhu. Do budoucna se mohou stát zárodkem negativního sentimentu proti společné evropské měně, který může v Německu narůstat, přestože pro německý export je společná měna velmi výhodná.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
