Peking a Moskva – po letech rivality a vzájemného podezírání – rozšiřují strategické partnerství, které může ovlivnit globální politiku, obchod a energetické trhy. Ve stejné době vede Peking obchodní válku s Washingtonem a ruské vztahy se Západem dosti ochladly.
Rusko a Čína nyní spojují síly, aby čelily Amerikou vedenému globálnímu pořádku. Čínský prezident Si Ťin-pching nazval Putina svým „nejbližším a nejintimnějším přítelem mezi zahraničními kolegy“.
Rusko, které má největší světové zásoby plynu, plynovod potřebuje, protože je pod tlakem Západu kvůli sankcím. Čína, druhá největší světová ekonomika po Americe, zase potřebuje energetické zdroje a také musí omezit pálení uhlí. Podle ruského prezidenta Putina jde o naprosto „přirozené partnerství“. Čína podle něj „potřebuje energetické zdroje – a Rusko ty zdroje má“.
Kooperace Ruska a Číny začala poté, co Rusko v březnu 2014 oficiálně anektovalo Krym a byly spuštěny sankce EU vůči Rusku. Dohoda o plynovodu a dodávkách plynu do Číny za 400 miliard dolarů byla podepsána v květnu 2014.
Kooperace postoupila i ve vojenství. V září 2018 měly čínská a ruská armáda společné manévry. Roste vzájemný obchod obou zemí a čínská firma Huawei podepsala smlouvu o budování sítí 5G v Rusku. Následovalo to brzy poté, co americká vláda prohlásila čínské firmy Huawei a ZTE za „ohrožení národní bezpečnosti“.
Moskva se také snaží snížit závislost ruské ekonomiky na dolaru. Podíl čínské měny na ruských devizových rezervách se zvýšil z pěti procent před rokem na letošních 14 procent.
Přístup k ruskému zemnímu plynu poskytuje Číně určitou páku v obchodních jednáních z USA. Dodávky ruského plynu umožnily Číně uplatnit 25procentní cla na dovoz amerického zkapalněného plynu. Vývoz amerického plynu do Číny se následně de facto zastavil.
Čína také investuje miliardy dolarů do budoucí těžby plynu v arktické oblasti, zakládá společné firmy s ruskými podniky a investuje do flotily plynových tankerů, které jsou zároveň ledoborci.
Čína se brzy stane největším světovým importérem zemního plynu. Poptávka z Číny bude činit 40 procent nárůstu globální poptávky do roku 2024.
Partnerství obou zemí ale nebude snadné. Čína je dominantní partner, její ekonomika je osmkrát větší než ta ruská a HDP Ruska se rovná HDP Španělska. Existuje zde rivalita ve věci vlivu na Střední Asii a ve východní části Sibiře začínají mít lidé pocit, že se tam čínské firmy a čínští obchodníci chovají až příliš jako doma.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
