Podle čínského ministerstva zahraničí stojí za nepokoji v Hongkongu americké neziskové organizace. Je to sice absurdní tvrzení, ale leccos se tím vysvětluje, píše se na Bloombergu.
Čínské ministerstvo zahraničí vyhlásilo sankce proti organizacím jako Freedom House, Human Rights Watch, National Endowment for Democracy, National Democratic Institute či National Republican Institute. Tyto instituce podle Číny podporovaly „separatistické aktivity“ a „vybízely k extrémnímu násilí a kriminálním aktům“.
Nic z toho samozřejmě není pravda. Žádná z těchto organizací nemá ani zastoupení v Hongkongu a žádná z nich nepropaguje separatismus nebo násilí.
Čína zaútočila na neziskovky v odpovědi na to, že americký prezident Donald Trump podepsal zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu, který byl připraven legislativci v americkém Kongresu a měl v něm velkou nadstranickou podporu republikánů i demokratů. Čína se ale nestáhla z obchodních jednání s americkou vládou. Z toho vyplývá: je možné Čínu kritizovat ve věci lidských práv a zároveň jednat o obchodních záležitostech, respektive o čínsko-amerických obchodních záležitostech.
MACHÁČEK: Tři scénáře britských voleb |
Útoky na ziskovky ale leccos prozrazují a ukazují, že se čínská komunistická strana cítí ohrožena. Zoufalí vůdci se vždycky vymezují proti neziskovkám, těm americkým zejména. Děje se tak skoro vždy, když je zpochybňována legitimita autokratova vládnutí.
Taková taktika má dvojí účel: dát programům, které podporují demokratickou opozici a občanské aktivity, toxickou image a nálepku a vytvořit zdání, že nepokoje jsou vždy výsledkem amerického vměšování.
To samozřejmě neznamená, že se autokrati nemají bát americké podpory demokracie. International Republican Institute například školil opozici vůči srbskému diktátoru Miloševičovi. Lid ale proti Miloševičovi povstal, když se diktátor pokusil v roce 2000 manipulovat volby. Revoluci vedli Srbové, nikoli Američané.
MACHÁČEK: V čem se Trump podobá Obamovi |
Čínský prezident není jistě tak ohrožen, jako byl Miloševič. Nicméně má důvod být z Hongkongu velmi nervózní. V obecních volbách v Hongkongu zvítězili demokratičtí aktivisté. Protest proti vydávání občanů Hongkongu do Číny trval více než půl roku a autority nakonec ustoupily. Protesty v Hongkongu tedy přinesly ovoce – a možná i leckdo v pevninské Číně může získat dojem, že rezistence vůči komunistům může nést ovoce.
Eli Lake ve svém textu upozorňuje také na návrhy reciprocity, s nimiž přišel americký senátor Dan Sullivan. Ten žádá, aby Amerika mohla zřizovat instituty Jamese Madisona na čínských univerzitách, podobně jako Čína zřizuje Konfuciovy instituty na západních universitách. Také bude žádat aby američtí novináři v Číně měli stejnou svobodu a podmínky k práci jako dva tisíce čínských novinářů, kteří se svobodně pohybují po USA.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
