Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Co (ne)udělá Rusko s Běloruskem

Bělorusové věří ve změnu. foto: ČTK

Bývalý švédský premiér Carl Bildt oznámil, že svět nezažil protesty jako v Bělorusku od dob Tchien-an-men. O tom by se dalo polemizovat. Co třeba pád komunismu v Rumunsku v prosinci 1989?
  13:18

Na severu Eurointelligence.com k tomu čínskému příkladu ale dodávají, že šlo o zážeh revoluce, která dopadla špatně. Může to tentokrát zase dopadnout špatně?

Klíčový hráč nebude podle serveru EU, nýbrž Rusko. Rusko nyní verbálně chřestí zbraněmi, zmiňuje se o vojenské intervenci. Ruská média šíří propagandu o zahraničním vměšování. Státní televize třeba připomíná polsko-litevskou unii z roku 1619, která svým vlivem dominovala regionu.

Rusko jistě přemýšlí strategicky.

Dmitri Trenin z Carnegie Moscow sepsal na Twitteru pět variant, které podle něj Moskva zvažuje.

  1. Vojenská intervence. Vyvolala by příliš velké krveprolití, a tak ji Trenin rovnou škrtá.
  2. Nedělat nic, což z pohledu ruských zájmů s sebou nese riziko, že bude muset intervenovat později.
  3. Vyjádřit podporu Lukašenkovi, to už ale v tuto chvíli nemůže mít úspěch.
  4. Připojit se k EU a žádat nové a regulérní volby. Tím ale Rusko riskuje, že jak Evropa, tak mnozí Rusové budou žádat nové regulérní volby i u sebe doma.
  5. Rusko podpoří mírové změny v Bělorusku.

Trenin samozřejmě podporuje pátou možnost, ale na serveru Eurointelligence.com se domnívají, že Putin se drží u moci stejnými prostředky jako Lukašenko, a proto není vojenské řešení zcela vyloučené. Neprotestuje se přece jen proti Lukašenkovi, ale také proti tomu, jak je země celkově řízena.

EU souhlasí se sankcemi, je však vcelku nepochopitelné, proč se jich spolu s USA v roce 2016 vzdala.

Otázka je, co by EU udělala v případě ruské vojenské intervence. Zavedla by totální sankce proti Rusku, když jsou třeba Německo a střední Evropa závislé na ruském plynu a částečně i na ropě? Putin si může udělat jednoduchý závěr, že na takto tvrdý postup není EU připravena, a především ne Německo.

Ulrich Speck, analytik German Marshall Fund, správně zdůrazňuje dvě věci: primární obava Ruska není geopolitická. Jde o sílu příkladu, že lidé jsou suverénní a mohou si férově a svobodně vybrat lídra. Může to vůbec Putin dopustit? Speck si není jist, že demonstrace uspějí, ale demokratické probuzení a fundamentální politizace občanské společnosti už nezmizí, nejde ji zarolovat zpátky.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.