Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Trump versus Biden a co si přesně nemyslím

Donald Trump a Joe Biden. foto: Patrick SemanskyČTK

Názor
Portál iDnes.cz uveřejnil článek založený na rozhovoru s americkým politologem a pedagogem Igorem Lukešem o amerických prezidentských volbách.
  12:55

Zmíněný článek naleznete zde. Skoro na všechno, co se v článku píše, mám jiný názor. Takže text nechám, jak je, a své vsuvky očísluji a označím kurzívou.

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva. Uvedl to profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Demokrat Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu a byl by citlivější k zemím střední Evropy.

1. Nevím přesně, jaký chaos má Lukeš na mysli. Například na Blízkém východě má Trumpova politika dobré výsledky. Arabské státy uzavírají mírové smlouvy s Izraelem, zrušení jaderné dohody s Íránem byl dobrý krok, zabití generála Sulejmáního nevyvolalo znatelnou íránskou protireakci apod. Co se Ruska týče, reset vztahů s Putinem byla politika Obamovy administrativy, v níž byl Joe Biden osm let viceprezidentem. Za Trumpa NATO posílilo na východním křídle. Tlak na evropské spojence, aby více zbrojili a plnili závazky NATO, je dlouhodobou americkou politikou. Trumpův tlak je v tomto ohledu drsný, uvidíme, jestli bude také efektivní.

Co se citlivosti ke střední Evropě týče, spíše se čeká, že Biden bude citlivější k Německu a Francii. O vztahu kandidátky na viceprezidentku Harrisové k Evropě není vůbec nic známo. Přitom je možné, respektive více pravděpodobné než obvykle, že bude brzy vládnout ona. Vztah Obamy ke střední Evropě byl chladný, podobné to může být s Harrisovou.

------------------------------------------

„Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny,“ odpověděl Lukeš na dotaz, jak Trump v uplynulých čtyřech letech změnil Spojené státy.

2. V USA i za Donalda Trumpa platí ve všech ohledech americká ústava, která tvoří základ amerického politického systému. O dvou stranách sice v ústavě nic není, ale i tato tradice pokračuje.

------------------------------------------

S nástupem Trumpa podle něj začala postfaktická doba, která pokračuje dodnes. Podle Lukeše už při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách.

Před týdnem se zase odmítl distancovat od konspirační teorie QAnon, podle níž za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a Biden.

3. Postfaktická doba jistě nesouvisí jen s Trumpem, ale především se sociálními sítěmi, kde je možné zveřejňovat jakékoli nesmysly, nařčení, odsudky a pomluvy, aniž by se na Facebook, Twitter a Google vztahovaly povinnosti a odpovědnost vydavatele. Nesmysly a pomluvy zveřejňují obě strany. Distancovat by se musel člověk od všeho od rána do večera. Demokratická strana zase zveřejnila o Trumpovi lživý dossier o jeho údajné spolupráci s Ruskem a zneužila k tomu FBI.

---------------------------------------------

Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým, ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do Nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení „pilířů liberální agendy“, a to včetně zrušení zdravotního pojištění pro 20 milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství, poznamenal Lukeš. Trumpovy daňové úlevy „budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů“.

4. Trump snížil daně korporacím na úroveň běžnou v Evropě a ve světě. Pokud americký Nejvyšší soud zruší tzv. Obama care, bude to výhradně proto, že tento zákon byl schválen neústavní procedurou. Tahanice o potraty jsou běžnou součástí amerického koloritu, nic nového pod Trumpovým sluncem. V době dnešních pandemických federálních útrat podporovaných nadstranicky je vcelku nesmyslné předkládat v tuto chvíli účet Trumpova snížení daní.

Trump určitě nezrušil ochranu životního prostředí, tu mají na starosti fungující úřady.

-------------------------------------------

„Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval,“ uvedl Lukeš.

5. Trumpovo snížení daní a deregulace ekonomice pomohly. Jinak je samozřejmě diskutabilní, jaké jsou krátkodobé a dlouhodobé náklady a výnosy této pomoci. Co se toho, jak fungovala ekonomika před Trumpem, týče, chtěl bych vidět politika, který řekne, ano, ekonomika roste, ale já za to vůbec nemůžu, nemám s tím nic společného a vděčím za to jen svým předchůdcům.

-------------------------------------------

„Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, nemůže za současný ekonomický propad,“ prohlásil Lukeš. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.

6. Souhlasím.

------------------------------------------

Oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s EU a podpořením brexitu Trump podle Lukeše „naplnil přání kremelských stratégů“. Moskva podle něj rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem. „Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad,“ dodal.

7. Otázka je, kdo oslabuje důvěru v NATO, jestli ti, kdo neplní závazky, nebo USA. Obchodní válka s EU se zatím nekoná, zastavila jí schůzka Juncker–Trump před dvěma lety. Očekávaná cla na evropské automobily nebyla nakonec (zatím?) spuštěna. S Mexikem a Kanadou Trump uzavřel novelizovanou obchodní dohodu. Brexit Trump nevymyslel ani nezařídil.

---------------------------------------

Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle něj uvítali polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán.

8. Souhlasím.

--------------------------------------

„Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jak šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem,“ myslí si Lukeš.

9. Ano, Biden má skutečně odborářské zázemí a konexe, možná je schopen pohovořit o Havlovi a tuší, kdo to byl. Trump asi ne. Ale když byl v Praze ministr zahraničí Michael Pompeo, byl také schopen promluvit o Havlovi.

-------------------------------------------

Část voličů chce, aby se příštím prezidentem „stal někdo dospělý“, a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump, řekl Lukeš. Za hlavní „břemeno“ Bidena, jemuž za měsíc bude 78, považuje vysoký věk a související problémy. Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší.

Na rozdíl od minulosti tak viceprezidentští kandidáti – nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová – podle Lukeše nemají „bezvýznamnou“ roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich může „nečekaně spočinout břemeno řízení státu“, dodal.

10. Ano.

--------------------------------------

Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli Nejvyššího soudu.

„Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně,“ podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.

11. Povolební krize jsou v USA normální. Stačí si vzpomenout na přepočítávání hlasů na Floridě, když se rozhodovalo mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem. Rozdíl je v tom, že tehdy neexistovaly sociální sítě, které polarizují společnost a energizují a rozdmýchávají zaslepenou nenávist. Poněkud znepokojivé v této souvislosti je, jak prudce od počátku pandemie roste v USA nákup zbraní.

Tolik polemika Monitoru JM s Lukešem.

Jeden čtenář se mne táže, jak můžu podporovat Trumpa. Podle něj je Trump psychopat, sociopat a nebezpečný idiot, který Ameriku rozdělí tak, že už se nikdy nedá dohromady.

O svou odpověď čtenáři se s čtenáři Monitoru JM podělím.

„Já si o Trumpovi myslím totéž, co vy, ale beru to tak, že kdybych byl Američan, musel bych asi – nerad – volit republikány. Měl bych úctu k otcům zakladatelům a neřekl bych o nich, že byli otrokáři a že sepsali ústavu za účelem udržení otrokářského režimu. Byl bych proti nové cenzuře na sociálních sítích. Byl bych proti hnutí Defund the police, proti severokorejské atmosféře na univerzitách (učil jsem 12 let na NYU), nezakázal bych fracking, který je základem americké energetické soběstačnosti. Chtěl bych pokračovat v tvrdší politice vůči Číně, ale byl bych i tvrdší na evropské spojence, aby víc zbrojili. Nechtěl bych obnovit JCPOA, tedy jadernou dohodu s Íránem, apod.

A nakonec odkaz na debatu o amerických prezidentských volbách, kterou jsem moderoval: https://www.politikaspolecnost.cz/aktualne/prezidentske-volby-v-usa/

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.