Doma oslabené Rusko tím více pracovalo v zahraničí

Tak u nás krymská krize i testem ruských pozic v česku. Někteří mlčí moc nahlas, pilnou prací na prohibici v parlamentě se to asi obhájit nedá. Dnes už lépe rozumíme perestrojce listopad ´89. Státní majetek se přesunul do rukou osob dobře připravených a zahraničí spíše než domovu zodpovědných. Maskováno fintou nacionalismu, prý české ruce. Kde je jich konec? Ze státu i díky naivitě Evropy se stala dojná kráva na dotace. Podobné žerty slouží i k vysávání lidí netržními cenami. Dílem miniaturní trh, dílem monopoly pomalu se transformující v kartely napříč produkcí. Německo je pasivní, Francie dá cokoliv komukoliv, Britové za vodou. My na dvou židlích, chceme konkurence neschopnou práci, kterou zaplatí jen Rusko, chceme suroviny ne za tržní ceny, ale s dárečky jako senioři na předváděčce šmejdů. Chceme neutralitu v rámci indoktrinace Ruska již v 19. století, kdy iluze státu po vzoru Monaka, který všichni kolem mají v úctě. Jenže knížectví mimo ta tradiční se hravě mění v gubernie. Měli bychom brát vážně poláky, někdy i instinkt je užitečný. Jinak pozice na hranici nemusí být marná, daří se Vídni, bude Amazon. Obchod bude pokračovat, jen manažeři chtějí pitnou vodu a bezpečí pro děti. To dnes končí Brnem. Signálem pro Putina a jeho smečku by byla vstřícnost k sudetským. Dnes tam počítá jen s neusazenými, závislými přistěhovalci, které jeho poskoci zvládnou kampaní či přímo nákupem jejich hlasů. To lze změnit, namísto proklamací. Za Slovensko bych ruku do ohně nedal, po cizí vrchnosti mají stesk. S ruskem mají společné nepřátelské vztahy k sousedům. To by je mohlo spřátelit. Ukrajinci jsou slabí, Bůh jim buď milostiv.

Ano můj vůdče medvědovi je

Ano můj vůdče medvědovi je třeba ukázat kde má pelech