Vašeho měl někdo z mužů zastavit včas,

jde to i na Ukrajině, není to hezké, ale dávno než byl zřízen stát, fungovala spravedlnost a bude zřejmě fungovat, i když stát bude nahražen firmou s firemními zájmy. Ovšemže volbou lidu, ale to na věci nic nemění. Náš dnešní problém jinak, všestranně rehabilitována ruská okupace od r. 1945 do roku 1990 s občasnými pausami, kdy se vojsko posunovalo tam a zpátky. Ambasáda ruská s rekordním počtem lidí a pohádkovým rozpočtem stála pevně, i za Masaryka. Kolik lidí měla v terénu se nedozvíme, kroniky nikdo nečte. Když nechal Gottwald dát na dvě židle kabát a tvrdil lidem, že tam má kulomet, občané Neustadtlu a.T. mu uvěřili. Kulomety byly i v Kijevě. Tam už i videa, ale bez analýzy odborníka na boj v ulicích. Jsa nevoják, vidím jen málo. Plech kryje člověka asi jako prchajícího vězně dva namočené vaťáky, celkem dobře. Parta byla velená, možná i obelhaná. Profesionální uklízeči, co odtáhli zraněné a umírající, byli už lepší. Kameraman byl v klidu, asi jako u arabského terorismu. Odstřelovač byl zřejmě zneškodněn, vlečen se střechy? Nebo to byla všechno režírovaná hra? Argumentovat historií je málo, nezbytné je každodenní vyhodnocení dneška. Ne fotky, ale obsah, podstata. Nulová tolerance k podvodům na hraně. Zneužívání dětí je už známkováno dobře, zneužívání seniorů ještě čeká. Podobně zneužívání státu pro vlastní podnikání, dotace musí být diskutována ze všech stran, neb ona NEJEN NĚKOMU POMŮŽE, ale díky hmotnému charakteru světa TAKÉ NĚKOMU UBLÍŽÍ. Pan snad advokát Křeček nejen extremizoval bytový trh, aby pronajímat mohli jen velkopodnikatelé, aby obyčejný pronajímatel byl v pasti neplatičů. Hradí ten namnoze i vodu za nájemníky. Tu stát ještě odebere důchodcům dańový bonus, mají být přece bezmocní, mají žebrat, mají se nechat vyživovat státem. Senior, který slábne, v době nejisté měny a umělých inflací, vyhledá útočiště s péčí. Svůj domek pronajme, aby si péči doplatil. A co pan Křeček? Třeba pročíst jeho parlamentní řeči a sdělení pro media. Že viděl jen jeden aspekt rebelie na Ukrajině, je nasnadě. Věru ombudsmanování, ovšemže kryto celebritou disidentskou, stejně jako rok 1990, divoká privatizace atd. Proměna státu na marketingový projekt, je koncem civilizace.