Diskuse k článku: Řízení Akademie věd? Sisyfovská práce

Diskuse uzavřena, nelze přidávat příspěvky

  • Příspěvků: 33
  • Poslední: 22.3.2009 18:40
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
21.3.2009 10:48

azyl

V AV ČR i USD FF - UK jsem vždy nacházel politický i kulturní azyl.

Děkuji.

21.3.2009 7:43

Misto ruskeho plynu atomovku

Dobry napad je, ze misto topenim ruskym plynem si budeme topit atomovou elektrarnou. To se mu povidlo, ten ma ale kreativni napady, jen je ralizovat. Mohl by si sve kreativni napady jeste publikovat v nejakem odbornem casopise AV.

20.3.2009 8:05

AV vydava nerecenzovane casopisy

Kdyz jsou to takovi vedci, tak by mohli vedet, ze prispevky do casopisu se maji recenzovat. Toto oni tam nedelaji. Jednou jsem tam svuj clanek poslal a uz to nikdy neudelam. Pred AV si muzu jedine odplivnout.

*

To se jim to zere a chlasta za delnicke penize.

20.3.2009 5:57

Cil AV

Kdyz chci neco ridit, musim mit cil. A ten ciste zakladne vyzkumove instituce nemaji. Nejzajimavejsi objevy jim drive nebo pozdeji vezme prumysl. Dnes jsme temer 100% v situaci, ze nova instrumentalni usporadani se pro zakladni vyzkum nevyviji ale shaneji se granty na jejich nakup. Neboli vedci nevi co meri,  jen na cerne skrince mackaji knoflik. Podobne je to v teoretickych disciplinach, jen malokdo vyviji software, vsichni jen smazi nove vypocty.

1) Mackalove knofliku vedu ridi, protoze takovy seriovy vyzkum jde uzasne rychle. A Cesko s novym systemem hodnoceni je v tom na cele. 

2) Veda patri na univerzity, pristroje nakoupene s akademickou slevou maji pouzivat studenti aby se na nich naucili a mohli znalosti v praxi pouzivat. Ze vyzkum patri na univerzity a ze na ciste vyzkumnych institucich i vynikajici mozky zakrni vedel uz Feymann a kazdy kriticky myslici clovek, ktery tim prosel, to na sobe videl taky. 

3) Bez studentu se snadno provozuje vyzkum pro potreby kamarada ze Zapadu. Par mesicu u nej stravim, privydelam si, doma pak sepisu clanky, s nim je opublikuji. V scientometrickm hodnoceni jsme oba kingove. Pokud ale mam doma studenty, musim tam prednaset apod. nekdo pozna, ze doma laborator uz davno zapadla prachem. Situace v ceske vede je takova, ze AV vedou pojizdni vedci a VS se pomalu sbiraji na k nekdy i velmi dobremu vyzkumu tazenemu praxi. Superzakladni vyzkum temer neexistuje uz ani na MFF nebo FJFI, par lidi jeste haji sve pozice na teoretickych ustavech AV. Prevaha je ovsem na AV prumernych vedcu kteri nechteji prevzit zodpovednost, protoze by ztratili svobodu cestovani. Na VS vladnou podprumerni vyucujici v bakalarskych programech, ty zbyvajici lepsi fakulty jsou pod jejich tlakem ci dokonce nadvladou. Hlavne ze VS maji autonomii.

Politik je samozrejme zvolen proto aby obhajoval zajmy tech, za nez byl zvolen. Sebekritika u nej musela zmizet davno pred zvoleni, To plati pro rektory i pro predsedy AV.

20.3.2009 2:24

chci byt presidentem - ale do politiky nechci

Pacesovi je veru tezko porozumet. Pred rokem a pul bylo pro nej absolutne nejdulezitejsi bojovat o presidenstvi republiky (selskym rozumem bylo jasne, ze nema sanci). A ted rika, ze ho politika vubec, ale vubec neoslovuje a byl by v ni NESTASTNY. Tak se v tom vyznejte - a zrovna od vedce clovek ceka poradek v mysleni.8-o

19.3.2009 21:26

Tolik doktorandu - a zadny vedecky objev !

Nebo staci se stale chlubit  Wichterlem  ?

20.3.2009 7:53

Re: Tolik doktorandu - a zadny vedecky objev !

Ja znam nekolik byvalych doktorandu, kteri do 5 let od ukonceni studia opublikovali svuj vyzkum v casopisech Cell a Nature. Po kazde to byl objev. To, ze o tom nevite je spis vas problem

20.3.2009 8:58

Re: Tolik doktorandu - a zadny vedecky objev !

Zacaste ovsem v zahranici a v cizich sluzbach ci v ramci supersirokych mezinarodnich tymu. Cesky principialni objev s praktickym uplatnenim uz dlouho nebyl. Zato vim o vynikajicich ceskych vedcich, kteri po par pokusech dostat grant od GACR zas zmizeli do zahranici, kde se jim nikdy nestalo, ze by neuspeli. A meli recht, tam maji dozivotni smlouvym v novem ceskem systemu hodnoceni nedostanou ani na vyplaty.

20.3.2009 11:17

Re: Tolik doktorandu - a zadny vedecky objev !

Ja spis mela na mysli, ze ty doktorandi nejsou uplne blbi. To ze skonci v zahranici neni jejich vina. Na tom se asi shodnem

19.3.2009 19:52

AV a VS

Pane profesore, zkuste nekdy udelat clanek do spickoveho casopisu a kazdy den pritom pripravit vyukovy program pro stovky studentu magisterskeho a bakalarskeho studia a ruzneho studia mezioboroveho a realizovat ho. Doktorandske studium - to je zcela neco jineho - to podporuje vedu, je jeho tahounem. Doktorandi, kteri jsou skoleni v AV chybi, kazdy den chybi, na pracovistich vysokych skol s vedeckou ambici. Bohuzel vysoke skoly jim nemohou vetsinou nabidnout, a to ani mzdami, ktere na nekterych ustavech vyplacite Vasim postgradualnim studentum k nezdanemu stipendiu. Tak dobre podminky jako AV vysoke skoly studentum doktorandskeho studia nabidnout nemohou. Proto jsou to nejepsi z nichi, a tech je vzdy malo, na pracovistich AV, a vysoke skoly o europske urovni mohou spise snit nez pro ni neco delat. Bez spickoveho vyzkumu na vysokych skolach nebude ani spickovych vysokych skol.

Chci dodat, ze si Vas vazim, ale vysoke skoly, pres zlepseni, stale resi velky problém v tom, ze z principialnich duvodu, uvedenych vyse, nemohou dosahovat ve vyzkumen cinnosti takovych vysledku jako pracovnici AV. To se odrazi i v tom, ze pri aplikacich o granty uspeji spise zadatele z AV (zkuste pripravit grantovou aplikaci a pritom pripravit výukový program ...) a vznika opet maly bludny kruh. Rada vlady pro vyzkum - vysoke skoly jako by neexistovaly coby vyzkumne instituce. A to se i expanzi AV - kde by vysoke skoly vzaly prostredky, ale i cas na potrebne lobbovani, pro budovani dalsich a dalsich specializovanych zarizeni - stale zhorsuje. A hlavnim problemem jiz nyni, a bude to jeste vetsi problem, bude nedostatek spickovych a motivovanych vedeckych pracovniku - bud budou v AV a nebudou na pracovistich vysokych skol nebo to bude opacne. Kde myslite ze budou?  

20.3.2009 7:47

Re: AV a VS

No tak dovolte doktorandum pracovat na AV jen v tech laboratorich, ktere se aktivne podileji na vyuce magisterskeho studia.

20.3.2009 8:51

Re: AV a VS

VS nikdy nepripusti, ze takove laboratore exiatuji, za Mgr. dostavaji penize. AV se zas nikdy nesnizi k tomu, aby zalozila plnohodnotnou univerzitu, mela desitky prilezitosti. Tvrdi, ze je pod jejich uroven ucit bakalare. Coz se ovsem neda odlisit of toho, ze bakalari by mohli poznat, ze slovutni akademici maji zakladni neznalosti ve vseobecne vednich predmetech a metodologii vedy. Co je u vedcu vesmes pravda nejen v Cesku.

20.3.2009 11:14

Re: AV a VS

Nejspis budeme kolegove;-P

20.3.2009 11:20

Re: AV a VS

to co popisujete je stav, ktery byl na AV pred 10 lety. Pokud se to nezmenilo, je videt, ze to obema stranam vyhovuje. Takze Paces jen plka

20.3.2009 19:49

Re: AV a VS

Myslim, ze stav ktery byl pred 10 lety se ostruvkovite zlepsil. Nektere vysoke skoly, nektere jejich ustavy, mohly ziskat nezbytna moderni vyzkumna zarizeni - bez tech, v prirodovednych i technickych oborech, nema smysl provozovat vyzkumnou cinnost. Jde vsak ted o vnitrne motivovane (to je nepochybne zaklad) pracovniky, kteri chteji hledat nove, chteji se prosadit, ti cini z pracoviste vyzkumne pracoviste. Bude takovych dost pro AV i vysoke skoly?

20.3.2009 20:29

Re: AV a VS

Nebude. Spocitejte si, kolik je absolventu magisterskych studii a kolik vedeckych mist...Jeden z duvodu, proc jsem nikdy neuvazovala o navratu do ceske vedy. "Vnitrne motivovane procovniky" -i vy vtipalku hrejivym pocitem u srdce se moc nenajite a hypoteku na dum/byt take nezaplate. Tim muzete blbnou studenty ve dvaceti, pro ty starsi musite prijit z necim praktictejsim.

Ja mela super vybaveni i pred tema 10 lety. Jestli se to jeste zlepsilo, mate lepsi podminky nez vetsina laboratori ve Statech. Zkuste to same s platy a uvidite te motivace...

20.3.2009 20:44

Re: AV a VS

Souhlasim, ze jde o oboustranny problem. Na vysokych skolach lze stale skryt "za uceni" nedostatek talentu a vnitrni motivace pro vyzkumnou praci. Chapu rovnez, ze vyzkumni pracovnici AV, ti skutecne dobri, se chteji plne venovat sve vyzkumne praci. Problem je v tom, ze celkova uroven vysokych skol (univerzitniho typu) je velmi, velmi odvisla od intenzity a mezinarodni urovne provadeneho vyzkumu.  Z duvodu predevsim kapacit (predevsim lidskych, ale i casovych a schopnosti vybavit a modernizovat vyzkumna zarizeni) nebudou pravdepodobne vysoke skoly schopny expandujicim se a vyborne vybavenym pracovistim AV svymi vedeckymi vysledky konkurovat. Soucasny stav se v lepsim pripade stabilizuje nebo se zacne opet vracet smerem k "univerzity = prevazne vyukove instituce pro vsechno" - "ustavy AV = specializovana vyzkumna pracoviste pro neco". AV a univerzity jsou bouhuzel konkurenty a muze byt hur. Dovedete si predstavit, ze by predseda vlady prijal rektora a "salamovym zpusobem" resil treba financni problemy rozvoje Slezske univerzity? Potom by prisel rektor ... a pak rektor ...? . Predseda AV je jen jeden, je to jediny reprezentatnt v celistvosti jiste vyznamne instituce, takze resi zavazne problemy primo s predsedy vlady. Proste tech hendikepu vysokych skol oproti pracovistim AV z hlediska provadeni spickove vyzkumne prace (jina nema cenu) je hodne. Nechci rict, ze znam reseni. Vysoke skoly vsak pro podporu vyzkumne cinnosti asi budou potrebovat nejake bonusy, aby udrzely moderni vyzkumnou infrastrukturu a ziskavali schopne a predevsim sice vnitrne, ale i klasicky silne motivovane vyzkumniky - vysokoskolske ucitele, postdoktorandy, doktorandy.   

20.3.2009 19:29

Re: AV a VS

Dovolit doktorandům pracovat jen v institutcich AV, ktere vyslou sveho pracovnika, aby prednesl specializovanou prednasku pro studenty magisterskeho studia, neni reseni. Byla by to regulace, omezovani (nechci pouzit silnejsi slovo), ze ji povazuji za neslucitelnou s vyzkumnou praci. Hlavnim problemem vsak je to, ze dobri a motivovani doktorandi musi byt kazdy den (rado by i o vikendech) na pracovistich vysokych skol, jsou dulezitou soucasi jeji vyzkumne cinnosti, jeji vnitrni atmosfery coby vyzkumneho zarizeni, jsou kazdodenni vyzvou pro jejich skolitele. Jsou-li fyzicky v ustavech AV, terba prinaseji vysokym skolam nejaky ten gros, ale strasne, strasne chybi jejich intelekt, zapaleni, mladistvy elan, touha neco vyznamneho objevit.

20.3.2009 20:10

Re: AV a VS

Pohadky.  Pred 10 lety jsem byla doktorantkou na AV a podle zdejsich komentaru se nic nezmenilo. Doktorandi neodchazeji na AV proto, ze je chyba v systemu, ale z praktickych dovodu. Nutit pracovniky prednaset vam prijde silene omezovani, ale doktorandy byste na universitach nejradeji zavrel i o vikendu. Vy budete peknej ptacek.

Kazde pracovni misto i vedecke ma nejaka pravidla. Treba v USA, pokud chcete mit v laboratori doktorandy, pak musite prednaset. Do 3 let od nastupu vetsinou 2 panelove kurzy +prislusne komise. A to jen na tzv. research universitach. U tech ostatnich stravite ucenim i 50% casu. Prijde vam to jako omezovani?  Ale to neni zadny problem, na slusne misto je i 200 zajemcu. Urcite se najde nekdo, kdo to jako omezovani brat nebude...

Me osobne prijde, ze ve skutecnosti nikdo nic v ceske vede menit nehce. Proc taky? Pohodicka, ne?

BTW je dojemne, ze se pan Paces rozciluje, ze si vysoke skoly chteji pripisovat clanky, ktere byly udelany na AV. Nejak ale zamlcel, ze AV dela to same. Kdyz doktorand ziska titul a odejde do zahranici na postdoc, prvni 3 roky mu jako drzi misto a pripisuji si vsechny clanky, ktere publikuje za cizi penize pod cizim vedenim v cizi zemi. Nevidim jediny duvod, proc by nemohly VS delat to same, zejmena, kdyz tomu studentovi davaji stipendium a udeli mu i ten titul.

21.3.2009 4:35

Kdo neprednasi zkladni kurs, vetsinou svuj obor nezna

Drive nebo pozdeji (spis uz na doktoratu) se dostane do stavu, kdy umi jen mackat cudliky. A takova veda statu moc neprinese. Cest vyjimkam, na AVCR jsem je nepotkal nebo se o tom se mnou pro same drby nemeli cas bavit. Drby=akademicka politika.

I to lepsi vybaveni na AV je pohadka, spousta laboratori na univerzitach ma stejne dobre a spousta labratori na AV zas spatne a stagnujici. Myslim, ze je to vice-mene vyrovnane.

21.3.2009 5:28

Jeste k tomu pripisovani

To je zcela ceske specifikum. Totiz ze penize se institucim pripisuji na zaklade vzorecku vypocteneho nasobenim a delenim (viz vyzkum.cz) pricemz se deli mezi afiliace. Takze namisto spoluprace lity boj o kazde jmeno a cislo grantu. Navic se penize vyplaceji na zaklade prumeru za pet let z doby pred dvema lety. Neboli za to, co jste delali pred 7-2 lety, kdy jste jeste mohli dobre doufat, ze se penize budou rozdavat podle toho, co kdo dela. Dnes jsme v situaci, ze i vynikajici a supercitovani EXPERIMENTALNI vedci si podle vzorecku nevydelaji na vyplaty. Nejlip se zas maji cestovatele, protoze cizimi institucemi se nedeli. Ti vysaji rozpocet a dobri domaci experimentatori budou zit, jak rikali rusti turiste za socialismu " na ich sčot".  Ceske vede Zdar! Nazdar!!!

Myslim, ze se to cele odviji od toho, ze v Cesku uz nikdo skutecne nedoufa, ze by veda mohla byt nekomu k uzitku. Studenti chteji hlavne titul a pokud nekde vidi smysl prace, pak na technikach, na prumyslovych zakazkach. Svym zpusobem je to logicke, superzakladni vyzkum se odviji od tradice a ta byla tolikrat prerusena, ze je dnes uplne v urovni pohadek. Posledni supervedec na Ceskem uzemi byl nejspis Carnap na prazske nemecke univerzite. Odesel do USA v roce 1935. Heyrovsky dostal Nobelovu cenu za to, ze zmeril jednu stavovou funkci jednoho specialniho elektrochemickeho systemu. Nevim, zadny prulom v tom nejak porad nevidim. I kdyby, umrel uz davno.

21.3.2009 5:43

Re: Jeste k tomu pripisovani

Pardon, stavovou rovnici samozrejme. Omlouvam se.

21.3.2009 12:04

Re: Jeste k tomu pripisovani

V klasicke polarografii se meri proud (potencial se nastavuje)...To je ale uplne jedno -NC dostal JH za to, ze ten "jeden elektrochemicky system" se ve sve dobe ukazal jako velmi dulezity. Take podal fundamentalni vysvetleni noveho fenomenu. Vasim zpusobem muzete zesmesnovat kazdou Nobelovu cenu udelenou za objev metody - Od Chromatografie a Mosebauerovy spektrometrie po PCR, GFP a dalsi moderni bio metody. Chapu ale, ze pokud se zabyvate teoretickou fyzikou, tak Vam nic jineho nepripada jako veda. Carnap byl spise filozof, ale zalezi pochopitelne na definici 'supervedce". Mimochodem, ve sve tupe nenavisti k lidem, kteri pracuji v zahranici, si neuvedomujete, ze tak mnozi (zejmena mladsi) cini proto, ze doma nemaji institucionalni misto. A uz vubec nemaji sanci dostat ho na VS, kde musite vyhovovat profesorske mafii...Takze se tak bavim tim, jak se pedagogove na nasich skolach neustale tvari jako obetovavajici se vlastenci. Pritom o jejich mista by byl obrovsky zajem, mnohdy ze strany kvalitnejsich lidi...

21.3.2009 14:36

Re: Jeste k tomu pripisovani

Od zacatku az do konce absolutni nepochopeni.

Predevsim: v Cesku nejsou zadna institucionalni mista. V tom je prave jeden z hlavnich problemu, ze nejenze mate maly plat (i kdyz to je ted uz relativni) ale hlavne nemate ani nic jisteho. A podle noveho systemu hodnoceni si na sebe ciste experimentalni laborator v podoboru ktery nahodou neni nejpopularnejsi  (prumerne RIV body na clanek 40) si na sebe NEVYDELA.

To neni - alepon u nas - problem profesorske mafie, ale podminek, ktere clovek se zkusenosti ze zahranici standardne a pravem pozaduje a ktere nikdo NENABIZI ani nabidnout nemuze. Zdanliva profesorska mafie jsou zoufalci, kteri za danych podminek pracuji, jsou pred duchodem, nic jineho jim nezbyva a uci kazdeho bakalare byt by byl sebeblbejsi. Samozrejme se o sva mista boji, kdyby meli tenure, mohli by se chovat jinak.

Heyrovskeho jste shodil sam - Mosbauerova spektroskopie, napriklad, je fyzikalne novy princip, zatimco polarografie je princip novy technicky. Ale klidne uznam, ze jsem prestrelil. Chromatografie je prilis siroky pojem na takovou diskusi.

No a jak jste prisel na tu nenavist k lidem pracujicim v zahranici, to by mne fakt zajimalo. Mne teda stvou spis lidi, kteri ridi vedu v Cesku, konkretne za jakym cilem a k cemu ji vedou. Pokud tedy cilem ni vetsi propublikovatelnost a propatentovatelnost obyvatelstva, tento cil bude zrejme uspesne splnen. Politici si to pripisou jako kladne body v pristi kampani.

21.3.2009 21:45

Re: Jeste k tomu pripisovani

Institucionalnim mistem jsem myslel misto placene z institucionalnich prostredku (e.g. plat asistenta ci docenta). Takova mista existuji a me z vnejsku pripadaji celkem protekcni (ale mozna neznam dobre realitu). Nechci se moc hadat, protoze je mozne, ze v principu se zas az tolik nerozchazime. A uz vubec nechci vypadat jako nejaky zastance Heyrovskeho - jsem presvedcen, ze ta NC ve skutecnosti dlouhodobe poskodila ceskou fyzikalni a instrumentalni chemii (orientace na jeden smer, ktery mezitim chcipnul a presto na nem dodnes trva spousta profesoru a poskozuje tak mladsi generaci doktorandu; jen pro presnost dodavam, ze ja uz zadny mladik nejsem:  30-40). Vyjadroval jsem se pouze k udeleni NC, ktere mi u polarografie prijde srovnatelne s NC za ty metody, ktere jsem vyjmenoval, vcetne Mosbauera). Ze je zrovna Mosbauerova spektroskopie fundamentalnejsi nez polarografie, tak to mate pravdu.  Muj argument byl ale to, ze podobne muzete schazovat i jine NC. Treba prave lonska NC za chemii - GFP. Tak proteiny jsou znamy, fluorescence taky a genova exprese rovnez. Tak co je noveho? To je z vaseho hlediska jeste horsi nez polarografie.  A presto je to zaslouzene oceneni vzhledem k tomu, co GFP prinesl biologii a jaky fundamentalni life science vyzkum umoznil. Jinak si myslim, ze je spousta lidi (i na AV CR), kteri umi vic, nez jen mackat cudliky. Jaky maji vliv je otazka...Ze je soucasne hodnoceni blbe, tak to mate taky pravdu. Jedine v cem se neshodneme je ta profesorska mafie, v tomto ohledu mame nejspise jinou zkusenost. Moje zkusenost s VS (uz za studentskych let) byla proste dost negativni. Leta jsem pracoval v zahranici a predstavoval bych si, ze bude existovat nejaky dynamicky system najimani lidi a tvorby novych skupin, ale to bych asi chtel moc...Hezky vecer a jak se rika anglicky "no hard feelings". 

22.3.2009 4:38

Hodnocenoi VaV

DIky. Jen na vysvetlenou vsem ctenarum diskuse: Penize se sice formalne deli na institucionalni a grantove, ale fakticky se jejich rozdelovani az (nejspis) do roku 2010 nelisilo.

1) Penize na studenty sly na skolu podle toho, kolik mela studentu (pokud moc neprekrocila limity, vice-mene lonsky stav). Takze pokud by se ukazalo studium moc narocne a studenti vypadli a nenastoupili, penez by okamzite ubylo. 

2) Institucionalni penize na vedu se rozdelovaly v ramci vyzkumnych zameru,  coz byly vice-mene velke granty. Taky rada pro vyzkum a vyvoj ve ssvem hodnoceni vsechny tyto prostredky sesyspala dohromady, podelila poctem bodu podle publikaci, patentu apod. a podle toho rozdelila do zelene, žlute, šede a červene zony.

Podle mne penize, aby bylo mozno je povazovat za institucionalni, musi byt dlouhodobe, nesmi podlehat vykyvum. To bylo pravda na AV i na ruznych resortnich vyzkumacich, nikoliv na VS. Z toho plynulo odlisne chovani VS a AV, napriklad, pri prijimani novych lidi. Novy, chytry a na studenty narocny profesor byl primym ohrozenim jejich existence.

Ted nastala nova doba a penize doposud rozdelovane podle vyzkumnych zameru se zacaly rozdelovat jinym mechanismem, ciste podle bodu stanovenych radou pro vyzkum a vyvoj. A najednou se ukazalo, ze i velmi dobry experimentalni vedec nedostava institucionalni prostredky ani v takove  vysi, aby mel na vyplaty sve skupiny. A instituce, ktere nikdy nevypadly ze zelene zony nejvyssi efektivity, najednou musi propoustet. Navic bylo hodnoceni slibovano za poslednich pet let ale bezi jen od roku 2004 a do penez na rok 2010 se naposled pocitaji vysledky roku 2007. V roce 2004 clovek nemel nejmensi tuseni, ze by mel o kazdem prdu, ktery s nekym vyvine, uzavirat smlouvy a davat to do nejake databaze. Jenze prave pres technologie a patenty se ze systemu vysavaji slusne penize. Ale hlavne, cizi instituce se nepocitaji, takze pripisovaci a mackaci cudliku vitezi. Verte mi, vim o cem mluvim.

22.3.2009 5:10

Mackaci a profesori

Vim, ze na AV existuji lide, kteri vidi do hloubky sveho jednoho problemu v ramci soucasnych meritek a pojmu. To je uplne jine videni nez by mel mit "institucionalni" profesor, ktery dava zakladni prednasku v urcite discipline na prestizni univerzite. Predevsim takovy profesor by mel mit dozivotni uvazek na sve instituci protoze spolecnosti hodne prinasi. Jenze jeho vyber je otazkou tradice a tu poradne nemame mozna uz od doby kdy rektorovi Ernstu Machovi rozdelili univerzitu na ceskou a nemeckou. Dokud existovala ta nemecka univerzita a vubec nemecky jazkovy prostor ve vede, alespon jsme vedeli, o co by nam melo jit (To se svym zpusobem tykalo i nemeckych univerzit v Nemecku a Rakousku !!! Mnohe se porad z toho jeste uplne nevzpamatovaly.). Soucasni decision makeri ve vede prosli v poslednich 70 letech, zejmena pak v poslednich 20, tak silnym negativnim vyberem, ze na zlepseni tezko mohou mit zajem, dokonce uprimne ani nevedi o co jde.

Pak se docteme vyroky jako "Madarska veda nebyla za komunismu tak uzavrena a proto ma lepsi vysledky" coz rekl novy predseda AV po svem zvoleni v roce 2008. Z prumyslu jsem zaznamenal odezvu, zda se nehodla odvolavat na dekret kutnohorsky a bitvu na Bile hore. Zadneho podnikatele nikdo nikdy neptal jak hodla dodrzet kvalitu pozadovanou odberatelem a to ani v roce 1990. Kazdemu bylo uprimne jedno, jak jeho dodavatel v roce 1975 trpel. Proto taky prumysl ceskou vedu a vysoke skolstvi jako celek odepsal a hodne si vybira s kym bude neco delat. Cimz trpi zas predevsim ti, kdo chteji delat doma zakladni, experimentalne narocny, vyzkum. Nikdo jim to, mimo jejich nejblizsi spolupracovniky, kteri jejich vyzkum znaji, neveri. Je to spravne nebo ne? Mozna z globalniho pohledu nakonec jo.

22.3.2009 10:10

Re: Mackaci a profesori

Podle toho, co vim od kolegu, tak misto docenta na ceske VS se prakticky rovna tenured position. Vzhledem k nasemu zakoniku prace je totiz docent se smlouvou na dobu neurcitou nevyhoditelny. Takze to je stale misto uplne jako v USA. Zhruba toto jsem mel namysli. Ze dochazi k oscilaci penez v dusledku predelavani hodnoceni je jina vec. Stejne tak pridelovani penez, ktere vede k maximalizaci poctu studentu, je take perverzni. S tim souhlasim. Ja nekopu ani za jednu stranu - nemam institucionalni misto ani na AV ani na VS a je nepravdepodobne, ze ho nekdy ziskam, byt mam jiste lepsi vysledky, nez rada jinych, kteri ho maji (to rikam bez nejake horkosti, pouze na vysvetlenou). Duvod, proc obhajuji oddelenou existenci AV je ten, ze v dusledku politiky predchozich cca 15 let tam preci jen doslo k urcitym zmenam, ktere vedli ke zlepseni kvality. A ackoliv jsou nedostatecne, tak je treba videt, ze na VS je situace vetsinou uplne tragicka. Take jsem nepredpokladal, ze pujdete v argumentaci az tak hluboko a dotknete se primo smyslu existnce vedy maleho naroda. Je mozne, ze mate pravdu a ze nase postupujicic izolace od intelektualniho sveta velkych narodu (zacalo to preci uz  Kutnohorskym dekretem) je nevratna cesta k zakrneni vedy, vyzkumu a intelektualni slozky naroda obecne (ovsem na vasem miste bych to nenaznacoval jinde nez v anonymnich diskuzich, jinak Vas cesti vlastencici roztrhaji :-)). Pokud ale nema nase veda (ve smyslu slova science) smysl, tak nemaji moc smysl ani vedecke fakulty nasich skol. Budou stacit techniky a to zhruba na urovni Bc, mozna Mgr. studia. Absolventi PhD nakonec nedokazi najit skutecne uplatneni ani dnes... Prijde mi potom pokrytecke, kdyz lide na VS rikaji, ze nase veda nema smysl a proto by se mela zrusit/omezit AV a sami se "ukryvaji" za vyukovou funkci, jejiz smysl ale velmi casto stoji a pada se smyslem vedy.

22.3.2009 16:01

Re: Mackaci a profesori

Reseni je proste a od staroveku porad stejne - instituce, kde lingua franca je rec soudobe vedy, v tomto pripade anglictina. Ze to jde, ukazuje fakt, ze existuje v Cesku vedecka adresa, kde mezi lety 2006 a 2007 a 2007 a 2008 doslo k 50% narustu poctu publikaci podle WOS. V roce 2009 jsou jiz dva clanky v casopisech Nature group. Technologie jeste v RIVu nejsou, ale budou do dubna 2008 a nejde o zadne vymysly. Mezinarodni tym, mezinarodni doktorandi, mezinarodni konference - a smysluplna ceska vedecka instituce je na svete. Mimochodem, delame i na tom GFP a je to problem zdaleka nejen technicky.

22.3.2009 16:07

Re: Mackaci a profesori

Pardon, dubna 2009.