V blízkosti nových kancelářských budov vyrůstají jako houby po dešti jídelny i restaurace. Ramalláh i blízká Al-Bíra jsou 120 kavárnami a 300 restauracemi doslova zahlceny. Jenom loni tam bylo otevřeno 50 nových podniků.
Přibývá bohatá elita
"Když jsem začínal, konkurovali mi tři nebo čtyři jiní, teď je jich už hodně," přiznává Peter Násir, který vybudoval před čtyřmi lety z jednoho opuštěného domu rušnou restauraci Azure. Podnik je nedaleko centra a denně ho vyhledá 150 zákazníků. "Restauratérství je dobrý obchod," říká spokojeně.
Počet obyvatel města se za minulých deset let zdvojnásobil. K jeho 100 000 občanů je třeba připočíst rostoucí armádu diplomatů a zaměstnanců nevládních organizací. Přibývá také bohatá elita. "Všichni si potřebují někam sednout, popovídat si, uspořádat recepce. Proto tady restaurací stále přibývá," říká šéf ramallážské obchodní komory Muhammad Amín.
Palestinci sní o tom, že hlavním městem jejich státu se jednou stane východní Jeruzalém. Zatím ale toto město kontrolují výhradně Izraelci a mírová dohoda je v nedohlednu. Proto se staví v Ramalláhu a město díky tomu vzkvétá. Sídlí zde palestinská samospráva a s tím, jak se stále víc hovoří o jednostranném vyhlášení nezávislosti, se také uvažuje o výstavbě dalších budov pro státní instituce.
Podniků je víc, zákazníků stejně
Ne všichni jsou ale z bujnou konkurencí spokojení, protože kvůli tomu sami přicházejí o chleba. "V Ramalláhu je už restaurací dost," říká Nidal Hasan, který svůj podnik Stones otevřel v roce 1999. Rok nato vypuklo druhé palestinské povstání proti Izraeli a to místní ekonomiku téměř zničilo.
Stones toto těžké období přežil, avšak v době nového vzmachu trpí zas. Loni se, jak říká Hasan, vlivem "šílené" konkurence jeho tržba propadla o 40 procent. "Podniků je stále víc, ale zákazníků pořád stejně. Lidi by si měli dvakrát rozmyslet, než své peníze investují," varuje.
Většina jeho kolegů ale není skeptická a budoucnost vidí růžově. Kromě jiného i proto, že restaurace v Ramalláhu nemají konkurenci v zábavě jiného druhu. Je tam jen jedno kino a žádný veřejný park, v němž by lidé mohli pořádat pikniky. A navíc: Palestinci z blízkého východního Jeruzaléma oceňují klid večerů v Ramalláhu a vyměňují je za napětí vládnoucí v jeruzalémských čtvrtích.
"Je to malá země. Kromě restaurací tu není prostor pro jinou zábavu," říká majitel podniku Karaz Džábir Chádir. Funguje teprve od března a vaří svým zákazníkům francouzská a italská jídla.
Blízkovýchodní speciality
Mnoho podniků nabízí osvědčené blízkovýchodní speciality a nevýrazný mezinárodní jídelníček. Prahnou sice po hvězdičce v gastronomickém průvodci Michelin, ale naději na ni nemají ani v případě, že by se někdo z Michelina do Ramalláhu obtěžoval zavítat.
Tak silná konkurence proto podniky tlačí pracovat na kvalitě a taky šíři nabídky. "Soutěž je prospěšná, nutí nás přistupovat k tomu tvůrčím způsobem," říká Násir. I on by si přál, aby klientů přibývalo stejně rychle jako nových podniků. "Když tu mám málo lidí, je mi jasné, že nabito je někde jinde, protože restauracemi prochází stále tentýž počet zákazníků," konstatuje.
