"Ze zdravotního hlediska je žádoucí živočišné tuky nejen omezovat, ale také nahradit je tuky rostlinnými. Ideální příjem tuků je 30 až 35 procent denního energetického příjmu, z toho nejvýš deset procent mohou být tuky živočišné," řekl lékař Institutu klinické a experimentální medicíny Jan Piťha. Živočišné tuky zvyšují riziko nemocí srdce a cév. V roce 2009 byly tyto nemoci příčinou 54.100 úmrtí.
Máslo se na smažení nehodí
Kuchař Radek Kašpárek přiznal, že raději používá máslo, vnímá ale současné trendy zdravé výživy, kdy se do popředí dostávají odlehčené pokrmy s nižší energetickou hodnotou. Rostlinné tuky tak pronikají do profesionálních světových kuchyní. Studie potvrdily, že strávníci vnímají jídla připravená s máslem či margarínem prakticky jako stejně chutná.
Máslo radí Kašpárek do omáček, na pečená masa či jako polevu na sladká jídla. Nehodí se na smažení a fritování. Margarín se dává do cukroví, koláčů a jemného pečiva. Do bábovky je dobrý olej. Snadná roztíratelnost margarínu je výhodou při přípravě pomazánek.
Profesorka Vysoké školy chemicko-technologické Jana Dostálová doplnila, že máslo i margaríny se vyrábějí z přírodních surovin. Základem másla je mléko, může se přibarvovat přírodním karotenem. Základem margarínu jsou rostlinné tuky a oleje, které tvoří tukový základ. Přidává se voda, případě mléko či podmáslí, které tvoří vodnou část.
Máslo obsahuje cholesterol, margarín ne
Máslo i margarín vznikají mechanickým zpracováním přírodních surovin, to mají společné, stejně jako to, že jsou to emulze typu voda v oleji. Rozdíl je ve zpracování - suroviny na margaríny se upravují, oleje se rafinují a přidávají se emulgátory. Suroviny pro výrobu másla se jen tepelně ošetří a emulgátory se nepřidávají.
V másle je cholesterol, v margarínech není. Vyrábějí se i margaríny obohacené o rostlinné steroly, které cholesterol v krvi snižují. Margaríny se vyrábějí v širokém rozsahu obsahu tuku, od 20 do 75 procent, máslo má 82 procent tuku. Pro lidi s nadbytečnými kilogramy jsou to kalorie navíc, dodala profesorka.