Odvážná stavba od začátku vyvolává silné emoce, ne všichni občané se ztotožňují s velmi kladným názorem poroty a odborníků. "Češi reagují na moderní architekturu podobně jako většina Evropy, část ji přijímá, část je zdrženlivá, pro zbytek je nepřijatelná. Během své tříleté vídeňské praxe jsem sledoval téměř hysterii v rakouských médiích týkající se přestavby Messepalastu na Museumsquartier. Dnes je tato oblast jedna z turisticky nejnavštěvovanějších oblastí Vídně," vysvětlil Jiří Buček v on-line rozhovoru se čtenáři.
PŘEČTĚTE SI CELÝN ON-LINE ROZHOVOR |
Buček je součástí legendární liberecké kanceláře Sial, kterou v roce 1968 založil Karel Hubáček. "Nejsem rozený liberečák, do Liberce jsem přišel po brněnské fakultě právě kvůli Sialu, Hubáčkovi, Suchomelovi, Přikrylovi.. Po éře Stavoprojektu, kdy jsem se s bývalou 02 podílel na řadě soutěží a měl tam řadu kamarádů, po praxi ve Vídni u Holzbauera, mne Sial oslovil s nabídkou partnera firmy," zavzpomínal architekt.
Klub Za starou Prahu ocenil jejich minimalistický hranol, současná architektura, která zpříma hledí na své historické sousedy. "To určité napětí mezi historickou substancí a nově vloženým dodává stavbě něco specifického, ale nesmí jít o samoúčelné úpravy. Práce s historickým památkovým domem nás učila pokoře, dokonce jsem se v určitých chvílích přistihl, že uvažuji jako památkář," vysvětlil Buček.
A stavět nové, nebo revitalizovat stávající? "Těžko obecně radit. Líbí se mi v Čechách konverze DOX Ivana Kroupy, Přikrylova galerie v Lounech, Arcidiecézní muzeum studia HŠH, v Evropě určitě londýnská Tate Gallery architektů Herzoga a de Meurona... Bourání schvaluji pouze v případě vzniku vyšší kvality, z toho důvodu jsme v Sialu těžce snášeli demolici Hubáčkova a Masákova obchodního domu Ještěd," uvedl na závěr architekt.
Práci kanceláře SIAL můžete sledovat ZDE, všechny finalisty Ceny Klubu Za starou Prahu si můžete prohlédnout ZDE a on-line rozhovor s Kateřinou Bečkovou, předsedkyní klubu, si můžete přečíst ZDE.