LN: Ministerstvo vnitra tvrdí, že stačí stávající zákony, ale neumíme je užívat. Souhlasíte?
Ano, vystačíme si s těmi, co máme dnes. Jen v něčem jiném, například živnostenském zákonu by bylo potřeba stanovit podmínky pro provozování pořadatelské služby a specifikovat jejich pravomoci. Aby propůjčování licence pořadatelům bylo vázáno určitou normou živnostenského zákona, aby to nemohl dělat každý.
LN:Jak je to v zahraničí, například v Anglii se stewardy?
Jejich postavení, práva a povinnosti, stanovuje zákon. Nemají postavení veřejných činitelů, jako policisté, ale jsou přesně vyjmenováni v zákoně. Stejně to je v Polsku, Německu, Maďarsku a dalších státech.
LN: V návrhu ministerstva vnitra je napsáno, že by se chuligáni měli hlásit v den zápasu na probační a mediační službě. Myslíte, že tento návrh je reálný?
Jistě, to není žádný problém. Ministerstvo spravedlnosti je prostě mimo s názorem, že by to znamenalo obrovský nárůst práce pro jejich lidi, že by šlo o stovky případů. Jenže to není pravda. v každém regionu je to pět deset lidí, kteří by se jen nahlásili a pak by odešli. S tím zkrátka není spojen žádný úkon a výhodou je, že by v případě nesplnění vůči probační a mediační službě šlo o porušení zákona, kdežto když by to bylo podle přestupkového zákona a hlásil se na policii, tak by to byl jen přestupek.
LN: Co jim vadí nejvíc?
Že by museli být v práci i o víkendech, což jsme my taky. Ale pokud to funguje v Anglii, Německu a dalších státech, tak proč by to nemohlo fungovat i u nás?
LN: Do debat o opatřeních vstupuje i Úřad pro ochranu osobních údajů. Jak se na to díváte?
Pro každého člověka, který se snaží zajistit bezpečnost veřejnosti je tento úřad komplikací.
LN: Co úřadu nejvíce vadí?
Argumentují tím, že shromažďování informací o fanoušcích soukromým subjektem je zasahování do osobních práv a svobod. tím, že policie nemá oprávnění předávat informace o rizikových fanoušcích soukromým subjektům a bohužel zapomínají na to, že se všichni snažíme chránit bezpečnost majority před naprostou minoritou. Prostě opět chrání slušnou společnost před těmi chuligány.
LN: Musel by se ale změnit trestní zákoník, který by stanovoval možnost uložení trestu hlásit se na mediační službě.
To jistě, ale myslím, že je jednodušší změnit jeden paragraf, než psát jeden zákon. Muselo by být stanoveno, že trestem může být i povinnost hlásit se na probační a mediační službě.
LN: V Evropě funguje řada různých modelů. V Anglii nebo v Polsku mají speciální zákon, v Německu zase spoléhají na prevenci a fanoušskovské spolky. Jaký model je lepší?
Každý stát ma jiný model chování lidí, někde stačí domluva a práce s kluby, jinde ne.
LN: A co by bylo nejúčinnější v Česku?
Zamezit přítomnosti rizikových fanoušků na utkáních, nebo možnosti podílet se na přípravách na utkání. Když eliminujeme vůdce davu, kteří jej vedou, tak se dav nestane davem, ale pouze skupinou lidí.
LN: Kluby přiznávají, že někdy dělají málo, například nejsou vyhovující kamerové systémy. Co s tím?
Kamerové systémy na většině stadionů jsou, ale ne všude stejné a ideální pro případná trestní řízení.
LN: Fotbalový svaz teď vynakládá asi sedmdesát milionů na to, aby bylo možno je změnit a přizpůsobit tak, aby záznamy z nich bylo možné použít i před soudem a i případné vymáhání po fanoušcích, kteří se něčeho dopustí.
Nemyslíte si, že je pozdě na tato opatření?
Není. Myslím, že jsme ve stádiu jako byla Anglie před dvaceti lety.
