Advokát Tomáš Sokol, jehož kancelář Krejčíře zastupuje, na tom nevidí nic divného. „To, že klient u soudu nemůže být, vůbec nevadí. K civilním soudům se totiž prakticky nechodí,“ řekl LN bez dalších podrobností Sokol.
Obvodní soud pro Prahu 5 už v lednu rozhodl, že Krejčíř na miliony nárok nemá. Uprchlík se ale z jihu Afriky odvolal a o penězích tak bude Pražský městský rozhodovat 26. srpna. Jakou má Krejčíř ve sporu šanci, lze jen těžko odhadnout. Jedno je ale jisté. I v případě úspěchu by z vysouzených milionů neviděl ani halíř. Na peníze si už totiž brousí zuby policie.
„Stále tu platí rozhodnutí o zajištění veškerého majetku pana Krejčíře. To znamená, že v případě, že by mu byly přiznány nějaké finanční nároky, tak bychom podnikli všechny kroky v souladu se zákonem, aby se k těm penězům nedostal,“ potvrdil mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.
A jak údajný dluh firmy ATP vůči Krejčířovi vznikl? Podle mluvčího pražského městského soudu Petra Kulawiaka má spor kořeny již v roce 2002, kdy kontroverzní slovenský podnikatel libanonského původu Tarek Bechara, coby zástupce ATP, „podepsal před notářem s panem Krejčířem notářský zápis, jímž uznal desetimilionový dluh společnosti ATP vůči panu Krejčířovi.“ Vzhledem k tomu, že od té doby stále nabíhají úroky, nejde již podle Kulawiaka o deset milionů, ale o „částku několikrát vyšší“.
Únos Konečného nařídil podle policie Krejčíř v dubnu 2002. Konečného měli únosci naložit do kufru auta a převézt do rekreačního areálu Vystrkov na Orlíku. Druhý den prý Konečný pod nátlakem Krejčířovi v jeho všenorské kanceláři podepsal několik bianco směnek a dalších dokumentů. Letos v červnu začal Konečného únos rozplétat soud a nepřítomnému Krejčířovi za něj hrozí až 12 let vězení. Uprchlý miliardář ovšem podíl na únosu popírá.
Detaily únosu prozradil právě Bechara, kterému prý o něm řekli Krejčíř i Konečný. Kam ale Konečný v roce 2005 zmizel, neprozradil ani Bechara.
Obvodní soud pro Prahu 5 už v lednu rozhodl, že Krejčíř na miliony nárok nemá. Uprchlík se ale z jihu Afriky odvolal a o penězích tak bude Pražský městský rozhodovat 26. srpna. Jakou má Krejčíř ve sporu šanci, lze jen těžko odhadnout. Jedno je ale jisté. I v případě úspěchu by z vysouzených milionů neviděl ani halíř. Na peníze si už totiž brousí zuby policie.
„Stále tu platí rozhodnutí o zajištění veškerého majetku pana Krejčíře. To znamená, že v případě, že by mu byly přiznány nějaké finanční nároky, tak bychom podnikli všechny kroky v souladu se zákonem, aby se k těm penězům nedostal,“ potvrdil mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.
A jak údajný dluh firmy ATP vůči Krejčířovi vznikl? Podle mluvčího pražského městského soudu Petra Kulawiaka má spor kořeny již v roce 2002, kdy kontroverzní slovenský podnikatel libanonského původu Tarek Bechara, coby zástupce ATP, „podepsal před notářem s panem Krejčířem notářský zápis, jímž uznal desetimilionový dluh společnosti ATP vůči panu Krejčířovi.“ Vzhledem k tomu, že od té doby stále nabíhají úroky, nejde již podle Kulawiaka o deset milionů, ale o „částku několikrát vyšší“.
Únos Konečného nařídil podle policie Krejčíř v dubnu 2002. Konečného měli únosci naložit do kufru auta a převézt do rekreačního areálu Vystrkov na Orlíku. Druhý den prý Konečný pod nátlakem Krejčířovi v jeho všenorské kanceláři podepsal několik bianco směnek a dalších dokumentů. Letos v červnu začal Konečného únos rozplétat soud a nepřítomnému Krejčířovi za něj hrozí až 12 let vězení. Uprchlý miliardář ovšem podíl na únosu popírá.
Detaily únosu prozradil právě Bechara, kterému prý o něm řekli Krejčíř i Konečný. Kam ale Konečný v roce 2005 zmizel, neprozradil ani Bechara.
