Lisabon nás oslabí, tvrdí Klaus ve vyjádření pro Ústavní soud

Klaus ve svém vyjádření napsal, že smlouva "svým obsahem představuje zásadní posun v evropském integračním procesu směrem k větší centralizaci rozhodování, k dalšímu oslabení pozice členských států", ačkoli tento cíl představitelé unie nikdy nedeklarovali a neformulovali.

Nesrozumitelná smlouva? Návrh na přezkoumání lisabonské smlouvy podala skupina senátorů, která dokumentu vytýká "extrémní nepřehlednost a nesrozumitelnost". Obávají se také prohlubování "demokratického deficitu Evropské unie". Unie prý může při tvorbě evropského práva obcházet národní parlamenty. Klaus návrh senátorů podpořil, podle něj obsahuje vážné argumenty.

Dodal, že směřování evropské integrace a její cílový stav nikdy nebyl předmětem vážné politické diskuse. Klaus má také za to, že závazky, které ze smlouvy vyplývají, znamenají "de facto vzdání se základních atributů suverénního státu".

Prezident se také táže, zda se k ratifikaci lisabonské smlouvy v ČR nemělo konat referendum, když smlouva nepřímo novelizuje smlouvu o přistoupení ČR k Evropské unii. Odmítl zároveň, že by lisabonskou smlouvu bylo třeba rychle ratifikovat, a vyzval k úplnému odstranění všech pochybností. Klaus věří, že Ústavní soud zhodnotí soulad lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem odpovědně.

"Ústavní soud již několikrát deklaroval, že nezpochybnitelná ústavnost posuzovaných věcí stojí vysoko nad aktuálními politickými zájmy," uvedl k tomu. Podle prezidenta se soud bude zabývat smlouvou v době, kdy je ČR pod tlakem. Věří prý, že to soud neovlivní. Prezidentovo vyjádření soud zveřejnil na svých internetových stránkách.

Česko je poslední Česko je poslední zemí EU, která reformní smlouvu neratifikovala. Chybí podpis prezidenta. Ústavní soud se už lisabonskou smlouvou jednou zabýval a uvedl, že není v rozporu s českým ústavním pořádkem. Tehdy ale zkoumal jen nejkontroverznější pasáže obsáhlé smlouvy. Nyní senátoři žádají celkové přezkoumání.

Prezident si také rýpnul do předchozího posuzování lisabonské smlouvy, které se u Ústavního soudu uskutečnilo loni. Tehdy se na soud obrátili také senátoři, žádali však posouzení jen některých pasáží smlouvy. Soud podle Klause tehdy seriózně neposoudil ani nezvážil jeho argumenty. "Na mé obsáhlé vyjádření odpověděl tehdy Ústavní soud jedinou větou. Současné podání senátorů, které je rozsahem napadených ustanovení mnohem širší, dává příležitost zamyslet se nad problematikou lisabonské smlouvy komplexněji a otevírá tím i příležitost vrátit se k mým předchozím argumentům," napsal Klaus.