Posuzování vlivu českých elektráren na životní prostředí se v minulosti účastnily například nevládní organizace z Rakouska a Německa, žádost tak odlehlého státu, jakým je Mikronésie, je ale raritou. Krok Mikronésie přivítala mezinárodní ekologická organizace Greenpeace.
Mikronésie / maps.google.com
Její člen Jan Rovenský poukázal na to, že prunéřovská elektrárna je 18. největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v Evropě. Vypouští deset milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je 40krát víc, než činí roční emise celé Mikronésie. Žádost obdrželo ministerstvo v době, kdy světoví politikové jednají v Kodani o snižování emisí skleníkových plynů.
"Klimatické změny jsou globální problém a lidé, jejichž životy, zdraví a majetek jsou ohroženy emisemi našich průmyslových podniků, mají právo žádat globální řešení. Podporujeme žádost Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů Prunéřova," sdělil Rovenský.
Vzhledem k tomu, že ČEZ odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, bude podle něj Greenpeace požadovat ukončení provozu elektrárny.
Nejmodernější řešení?
Společnost ČEZ loni odmítla požadavek ministerstva životního prostředí, aby bylo posuzování rozšířeno o variantu využívající nejlepší dostupnou technologii, která by splňovala požadavky české a evropské legislativy na minimální čistou účinnost elektrárny. Ministerstvo chce, aby modernizace elektrárny zvýšila účinnost na 42 procent z 38 procent garantovaných elektrárenskou společností.
Studie odborníků z ČVUT ale podle severočeského mluvčího ČEZ Oty Schneppa potvrdila, že zvolená technologie při obnově prunéřovské elektrárny je nejmodernějším řešením. "Podle ukazatelů BAT dosáhne účinnosti přes 42 procent při zajištění odběru tepla. Obnova umožní dřívější odstavení nemodernizovaných bloků v elektrárně Prunéřov I, a tím zlepšení životního prostředí na severu Čech," sdělil už dříve.
