Můj dědeček, když chtěl naznačit, jaký je někdo chytrák a vejtaha, říkával. Všechno ví, všechno zná, všude byl dvakrát. Zlatá slova... Pan prezident Zeman je touto vlastností pověstný. Rozdává rady zprava do leva a svět pro něj nemá tajemství. Nedávno nám tak dal lekci z dějepiso-politologického-zeměpisu, když v rozhovoru se čtenáři Parlamentních listů obhajoval tvrdý postoj k uprchlíkům mimo jiné tímto argumentem: „Někdy se říká, že naši občané po únoru 48 a srpnu 68 rovněž emigrovali, ale to byli zpravidla političtí uprchlíci a kromě toho emigrovali pouze do Evropy. Nevím o nikom, kdo by emigroval do Afriky.“ Petr Zídek se na jeho tvrzení podíval podrobněji...
Prezidentovo tvrzení je mimoběžné s realitou. Češi emigrovali po roce 1948 i 1968 do všech světadílů s výjimkou Antarktidy. Po roce 1948 odešlo do Afriky nebo zůstalo z politických důvodů v afrických zemích mnohem více Čechů, než je dnes Afričanů v českých uprchlických táborech. Přesná čísla nejsou známa, ale řádově šlo o stovky až tisíce osob, mezi kterými byla řada významných osobností. Zde jsou některé z nich:
Do Maroka odešel a v Casablance až do své smrti působil „textilní Baťa“ Jan Nehera (1899-1958). Do Maroka, které tehdy bylo francouzským protektorátem, odešly desítky, možná stovky dalších Čechů, například dcera prvorepublikového premiéra Františka Udržala Libuše Morávková-Udržalová s celou rodinou.
ZÍDEK: Zeman se opět mýlí: Do Afriky emigrovaly po roce 1948 stovky Čechů
Nejsme si až moc jistí svou bezpečností?
Kdyby se Evropa tváří v tvář ruské invazi do Gruzie zachovala jinak, Ukrajina by dnes nebyla ve válce, věří gruzínská ministryně obrany TinatinChidašeli. „Na středověké logice Ruska není nic sofistikovaného. Je to země, která ve víru jedné války plánuje další – dokud ji někdo nezastaví,“ říká v rozhovoru pro LN u příležitosti 7. výročí rusko-gruzínské války.
Gruzínští vojáci.
Zajímavý rozhovor, který nás nutí k nepříjemným otázkám, co by, - kdyby. Jak bychom se zachovali. A nejme trochu povýšení díky našemu členství v NATO? Jací bychom byli, kdybychom na vstup stále čekali: nebyla by hrozba Ruska o něco reálnější?
Když nás Rusko napadne, necháte nás napospas? ptá se Evropy gruzínská ministryně obrany
Psychosomatikou k poznání světa
Víte k čemu potřebujete rýmu? Nebo revma a dokonce rakovinu? Já ne. Až doteď jsem si jako trouba myslel, že se prostě něco v mém těle stalo špatně. Ať už vinou okolí (byla hrozná zima) nebo vinou mou (kouřím 40 denně).
Jarmila Klímová
Ale to je prý naprosto zpátečnický a zaslepený pohled. Tělo nám chce něco říci a volí si k tomu právě zákeřné nemoci. Myslel jsem, že to je jednoduché, takže tělo mi říká obleč se, nebo nekuř. Ale kdepak. Rakovina je totiž agrese obrácená proti sobě a problém na buněčné úrovni znamená hádky s manželkou.
Tvrdí to lékařka Jarmila Klímová, která patří mezi špičku v oboru psychosomatiky. Dívá se pacientům na jejich duši, aby pomohla uzdravit jejich tělo.
Nemoci potřebujeme k varování. Ostrá doktorka mluví o rakovině otevřeně
Letní oběd - meruňkové knedlíky
Unikátní chuť meruněk, tvarohu a másla je nezaměnitelně spojena s letní lahůdkou - meruňkovými knedlíky. Už ve slavné knize receptů Jak se vaří u Šroubka, vyhlášeného prvorepublikového restaurantu a hotelu Šroubek v Praze, je uvedeno, že v letních měsících “zmrzlina slaví své triumfy, jídelní lístky mimo běžné novinky specializují se na višňové a meruňkové knedlíky, jimž žádný tuzemec ani cizinec neodolá”.
Chuť českých meruňkových knedlíků z tvarohu je unikátní.
Slavné meruňkové knedlíky se zde připravovaly z tvarohového těsta s použitím namáčené žemle. Meruňky se zbavovaly pecek a místo nich se dovnitř vkládaly kostky cukru. Po uvaření se mastily máslem a sypaly tvarohem, cukr se již nepřidával. Slavnému Grandhotelu Šroubek přinesla výborná kuchyně příkladně respektující sezónní suroviny zahraniční renomé.
A nejlepší bylo na konci jídla, kdy na talíři zbylo trochu teplé ovocné šťávy a směs tvarohu, cukru a másla....
Meruňkové knedlíky válcují ty rakouské, jsou českou specialitou
Medicína neznámá, ale potřebná
A je tu novinka, lékaři varují, že jeden z jejich oborů je naprosto klíčový a nesmí být vyřazen ze základních klinických oborů. Těch oborů je ale 96, takže laik nemá naprosto žádnou šanci pochopit, co je důležité a co ne.
Tentokrát Česká gerontologická a geriatrická společnost varovala před plánem ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Podle ní je to krok zpět, prodlouží se doba získání specializace, budou chybět odborníci na léčbu nemocí seniorů.
Operační sál (ilustrační foto)
Medicína se stala podivným oborem, který všichni nutně potřebujeme a pravidelně využíváme. Zároveň se dnes stal již tak složitým a komplikovaným, že o něm toho zas tolik nevíme. Lékaři nám tak mohou nabulíkovat vlastně cokoli a my jim musíme věřit. Vždyť je potřebujeme....
Lékaři pro seniory varují, že jich bude nedostatek. Kvůli zdravotním reformám
