Apači odkrývají zrádnou bažinu pod turistickým rájem

Čeští diváci už se mohli s Apači setkat na loňském festivalu Fresh Film Fest, kde získal hlavní cenu. Uznáním jeho kvalit bylo i uvedení v alternativní soutěži festivalu v Cannes Quinzaine des Réalisateurs. Jeho název podle režiséra odkazuje k pojmenování, kterým kdysi pařížský prefekt označoval velmi mladé zločince v Belleville.

Z filmu Apači

Tihle jsou také velmi mladí, ale zpočátku to nejsou žádní zločinci. Dva z nich jsou Korsičané, dva mají marocký původ (tak jako ve skutečném případu), protloukají se životem v přímořském letovisku, které je mimo sezonu poloprázdné, zatímco v létě je zaplavují desetitisíce turistů. Prostředí je to promístní poněkud frustrující, zvlášť když se na příjmech z turistického ruchu podílejí jen na té nejméně výnosné úrovni. Například Aziz pomáhá svému otci starat se o přepychovou vilu jedné z bohatých sezonních "nájezdnic". Jedné noci tam vezme své kumpány – má to původně být jen koupel v bazénu, postupně se ale mejdan rozjede a mírný Aziz se nechá vyhecovat i ke krádeži pár zbytečností. Jeho protřelejší společníci však tajně ukradnou i dvě cenné pušky.

Osudová chyba. Aziz (vlevo) se stane obětí absurdního zločinu, který odstartovala klukovina.

Majitelka vily se neobrátí na policii: šéf místní mafie, který má letovisko pod palcem, jí to rozmluví a zařídí pátrání sám. Díky tomu je Aziz brzy dopaden, pušky však nemá ani o nich nic neví. Zato ostatní mladíci vědí, že jim hrozí pořádný průšvih. Na mysli jim vytane to nejhorší možné řešení – i proto, že jde o vzorec chování, s nímž se do té doby setkávali každou chvíli. Na začátku příběhu, když ještě sami o ničem podobném neuvažují, prohlížejí si na mobilech záběry čerstvé vraždy a hodnotí jejich technickou kvalitu...

Apači - bahno skryté pod turistickým rájem...

Sílu autenticity dodává snímku Apači prostředí letoviska PortoVecchio, kde se odehrál skutečný případ: "Na první pohled vypadá jako rajský záliv, ve skutečnosti je obklopené bažinami. Až do konce druhé světové války tu řádila malárie, bylo téměř neobyvatelné. Dnes je záliv asanovaný a stal se místem snů, je tu několik nádherných pláží, ale pod nimi je pořád hnilobná bažina, která se dere na povrch. To znamená, že ty idylické pláže jsou ve skutečnosti falešné," líčí režisér paradox, který se v jeho filmu odráží. Účinný je i výběr představitelů hlavních rolí, zčásti přímo obyvatel dotyčného místa. V partě mladíků, kteří se ocitají na šikmé ploše, se působivě střetává morální otupělost čerstvých dospělých s naivitou velkých dětí, jejichž nevinnost je tu pohřbena spolu s obětí zcela zbytečné a z neobratnosti strašlivě provedené vraždy.

Thierry de Peretti proklamuje, že vytváří obraz současné mladé generace bez moralizování a jednoznačných odsudků. Je to trochu alibismus: sice ve filmu často naznačuje, kde by tak asi mohly ležet kořeny jednání mladých delikventů, v žádném vysvětlení však nezajde příliš hluboko pod povrch. Jeho snímek je tak především vyjádřením údivu nad tím, co se stalo, detailnějšímprokreslením črty nabídnuté onou zprávou v černé kronice. I jako takový má svou výpovědní hodnotu – turisté, kteří v létě zamíří na Korsiku, ji po zhlédnutí Apačů možná uvidí trochu jinýma očima (kritičtějšíma, ale třeba i soucitnějšíma).

Zároveň se ale Apači svou neochotou události a postavy hlouběji interpretovat vzdávají nějaké skutečně objevné výpovědi. Nebezpečná bažina pod pláží o sobě dává vědět, ale zůstává z velké části neprozkoumaná.