Soubor Obrazů světa tvoří čtrnáct tematických map s poznámkami na okrajích a ještě knížka s vysvětlivkami. Čtenář-divák se v mapách pohybuje díky systému souřadnic, takže si procvičí i svou kartografickou zdatnost. A nejen tu. Říčanové Obrazy světa totiž představují hravou variaci na Orbis pictus a zároveň kosmologické, filozofické a bůhví jaké ještě kompendium. Díky svému zaujatému, originálnímu pohledu na svět autorka bez potíží klade vedle sebe věci podstatné a nepodstatné. Vznikají tak osvěžující setkání... U mapy moře se střetnou potápějící se Titanik, slunečníky a zmrzlina, Nautilus, vír Maelström a „dva muži, kteří se nechali strhnout politickou diskusí a zapomněli na vztyčenou červenou vlajku“...
U mapy věnované bohům vedle sebe mírumilovně trůní božstva nejrůznějších vyznání. Nevznášejí své nároky na svět, spíše nabízejí jednotlivá učení. V mapě lesa se za stěnou z větví a lián skrývají zvířecí i lidští obyvatelé tajemných zákoutí. Šelmy vedle trampů. Divočina vedle barvotiskové krajiny. Přízraky, myslivci, bytosti z pohádek – a klíšťata. Zábava s těmito mapami spočívá v odhalování toho, co člověk důvěrně zná, a z radosti z nečekaných souvislostí. Četné kulturní odkazy staví bok po boku Hobita, bibli a Harryho Pottera, například. Věcné odkazy zase obsáhnou neuvěřitelnou škálu od meče přes kýbl s hadrem až po berli. Emoce zachytí všechno vzrušující a dobrodružné i všední, takže lidé v těchto obrazových příbězích milují motory, útočí na karavanu a servírují kávu.
RECENZE: ‚Hoď tam granát, vymeť je!’ Zinkoví chlapci vedou krvavou válku |
Říčanová dosahuje podobné hravosti, jako když kreslí děti a neohlížejí se na strukturu a řád. A právě díky té zdánlivé nevážnosti se jí daří vyhmátnout smysl v nesmyslu. Tedy pokud čtenář přistoupí na to, že vedle „pravd a zajímavostí“ se svět skládá také z „vtipů a omylů“. Tak jako směr čtení ani žádný přístup, jak porozumět Obrazům světa, nefunguje stoprocentně. Radostnému zmatení napomáhají ještě vysvětlivky v knize, často autorské, zaujaté a vtipné. „Obývák neboli televizní místnost. Sedáváme tu v teplákách, pohodlném domácím oblečení, rozvaleni v křeslech, jíme pochoutky a díváme se na pitomosti. V hlavě potom místo vlastních snů a přání máme kýčovité falešné filmy, ve kterých vystupují růžové hrdinky a krásní nesmrtelní a citliví pistolníci.“
Obrazy světa Terezy Říčanové jsou jejím komplexním majstrštykem. Po tematicky zaměřených publikacích (Kozí knížka, Psí knížka, Velikonoční knížka, Stvoření světa...) přišla s knihou, která se snaží pojmout jaksi všechna témata naráz. Výsledkem je celek jako stvořený pro společné čtení rodičů s dětmi, případně pro nejrůznější školní aktivity a knihovnické dílny. Už vidím dětské hlavy, které se nad mapami shluknou, a prsty, které budou ukazovat: Jé, tady je i ...! A vedle nich pokyvující hlavy dospělých.
Tereza Říčanová: Obrazy světa Baobab 2017 |
