Mohu však čtenáře uklidnit; rozhodnutí spolkové vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné reaktory není v žádném případě, jak je uvedeno v komentáři, "šokujícím vítězstvím iracionality" a "vzpourou proti tradicím německé vědy", díky které se stalo Německo tak úspěšným. Naopak: německá vláda pod vedením spolkové kancléřky Angely Merkelové (ostatně doktorky fyziky) učinila po pečlivém zvážení rizik velmi racionální rozhodnutí: jako první průmyslová země na světě chce učinit obrat k energetice budoucnosti. Následující poznámky by měly trochu přispět ke zklidnění mysli.
Komentář Daniela Kaisera čtěte zde |
1. I nám je známo, že v Německu asi nedojde k zemětřesení nebo tsunami. Tragická katastrofa ve Fukušimě však ukazuje, že ani ta nejlepší preventivní opatření - jaká existovala v Japonsku - ochranu vlastně neposkytují. Často se věci dějí bohužel jinak, než si myslíme. Nezvladatelná havárie větších rozměrů u reaktoru -například v důsledku lidského selhání nebo teroristického útoku -představuje bohužel velmi reálné riziko. To ukazují četné středně vážné poruchy v Evropě v posledních letech, nemluvě o zcela nevyřešené otázce konečného úložiště jaderného odpadu. Většina lidí v Německu nedávala ostatně z těchto důvodů již dávno před katastrofou ve Fukušimě jaderné energii žádnou budoucnost. Spory o jadernou energii mají u nás dlouhou tradici.
2. Spolková vláda proto rozhodla, že odstoupí co nejdříve od využití jaderné energie. Nejvyšší prioritou pro nás však je a zůstává - vedle bezpečnosti provozu - energetická bezpečnost. Podle názoru mnoha expertů bude odstoupení od jaderné energetiky možné bez blackoutů a bez významného růstu cen.
3. V diskusi se často přehlíží, že spolková vláda svými plány na odstoupení vlastně pokračuje v tom, co rozhodla tehdejší spolková vláda již v dubnu roku 2002. Tehdy žádné kolektivní pozdvižení nenastalo. Proč tedy nyní náhle takové vzrušení?
4. Na rozdíl od Daniela Kaisera vidíme v tomto rozhodnutí příležitost pro inovační vědu a ekonomiku - naši a našich partnerů. Nejbezpečnější a nejlevnější energie je vždy ta, kterou ani nespotřebujeme. Spolková vláda bude proto masivně podporovat energetickou efektivitu například ambiciózním programem sanace budov, neboť asi 40 procent spotřeby primární energie připadá na budovy. Kromě toho spolková vláda sází na výstavbu a další rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nejde přitom o to, abychom dali na každou střechu solární panel a postavili větrnou elektrárnu na každý kopeček, jde nám o velký technologický inovační krok, který jednak zajistí energetickou bezpečnost způsobem trvale udržitelným a nezávislým na dovozech surovin a jednak skýtá velký potenciál pro růst průmyslu.
5. Aby byla elektřina k dispozici po celé zemi, je zapotřebí - v tom má Daniel Kaiser pravdu - vybudovat nová vysokonapěťová vedení elektřiny. Obavu z omezení svých majetkových práv však nemusí mít nikdo. Spíše se zde budeme řídit dobrými tradicemi právního státu. Debaty o zvažování soukromého a veřejného zájmu probíhaly právě k tématu infrastruktura také již v České republice. V demokraciích je to normální.
6. Náznaky "ekodiktatury" zde ani při nejlepší vůli nevidím. Ani v případě návrhu profesora Schellnhubera, na nějž se komentář odvolává. Že se odborníci vyjadřují k návrhům zákonů před jejich schválením, není v žádném případě neobvyklé. Profesor Schellnhuber, jeden z nejrenomovanějších klimatologů naší doby, sice spolkové vládě radí, není však automaticky její hlásnou troubou, nýbrž vyjadřuje svůj osobní názor, na což má právo.
7. Obavy našich sousedů bereme velmi vážně. Respektujeme energetickou politiku České republiky a totéž očekáváme pro naši politiku. Stejně jako u každého velkého projektu existují neznámé a rizika, to nechci zamlčovat. Mezi přáteli bychom měli o tom umět otevřeně hovořit, klidně u dobře vychlazeného piva, jako je to v našich zemích v létě obvyklé. Avšak důvod pro starosti o naše duševní zdraví naštěstí neexistuje.
