Vzdali bychom se nesmyslného a zdraví škodlivého návyku pracovat přes den. Siesta, to, co zná každý orientálec, mediteránec a Balkánec, stala by se normou. Kolem desáté hodiny dopolední nastal by čas klidu, trvající až do podvečera. Čechojižané by se stáhli do svých příbytků, kde ovíváni ventilátory by podřimovali, rozjímali, usrkávali přeslazený čaj, který by nastolil v jejich tělech rovnováhu. Již by se pak nepotili.
Večer vyšli by do ulic, ve kterých zvolna by se rozproudil družný rej, vrcholící kolem páté hodiny ranní kolovým tancem. Doceněni byli by konečně hudbymilovní Romové, kteří mají v teplomilnosti genetický náskok.
Všude brzy by bylo plno dětí, neboť teplé klima prospěje porodnosti. Televize a internet nebude nikoho bavit. Češi pak nad ránem zalehnou do závěsných sítí, které je budou chránit před pavouky a štíry, a za zvuků cikád a zpěvu mandolinisty usnou slastným snem. Po jejich tváři přeběhne jemnými tlapkami ještěrka.
Ženy budou cudnější, muži mužnější. Knír bude nutností u obou pohlaví. Zlaté řetízky budou na chlupatých hrudích nosit i intelektuálové. Zažijeme renesanci náboženského citu. Obnoví se mariánský a svatojánský kult. V některých zvláště vhodných oblastech (na Ústecku a Ostravsku) se začne sám od sebe šířit islám, náboženství suchých a teplých krajin. Na ulicích se objeví zapomenutá řemesla jako drátenictví, věštectví a vyřezávačství kuřích ok. Na Petříně, na Špilberku budou vysázeny olivy a pinie, které starým kopcům dodají novou svěžest.
