Deml dále nazval Masaryka „prorokem minulosti“, vinil jej z „nechutného hrdopyšného a povážlivého neomylnictví“ a jeho pojetí náboženství označil za „nevěru“.
Za tyto výroky začal být Deml trestně stíhán. Proces před krajským soudem v Jihlavě začal v listopadu 1930. Podle zákona na ochranu republiky z roku 1923 hrozil Demlovi za urážku hlavy státu trest vězení od jednoho měsíce do jednoho roku. Deml však odsouzení unikl: u Masaryka za něj intervenoval Karel Čapek a prezident před Vánocemi 1930 trestní řízení zastavil. (Celou kauzu podrobně popisují Daniela Iwashita a Šárka Kořínková v publikaci V obecném zájmu.)
Rok za hanobení prezidenta? Bělobrádek se zaposlouchal do Plastiků, pravice návrh kritizuje |
Prvorepublikový zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb.) zmiňuje jako zdroj své inspirace 64 poslanců za KSČM, ČSSD, ANO a Úsvit přímé demokracie, kteří navrhují, aby byl ten, kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, potrestán „odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci“. Prvorepublikový zákon ale počítal se základní trestní sazbou osm dní až šest měsíců, zatímco dnešní poslanci spodní hranici trestu vůbec nezmiňují a horní stanoví na jeden rok. Což svědčí o tom, že se inspirují spíše komunistickým zákonem na ochranu lidově demokratické republiky z října 1948 (č. 231/1948 Sb.), jenž za „ublížení na cti prezidentu republiky“ stanovil právě trest do jednoho roku. To je opravdu hezký dárek k letošnímu 17. listopadu!
Poslanci z naší protiliberální fronty by měli být důslední a převzít ze zákona 231/1948 i další dnes dobře využitelné pasáže. Například § 24 „Hanobení některých ústavních činitelů“, podle kterého mohl dostat dva roky vězení ten, kdo urážel poslance nebo člena vlády. Nebo § 42 „Hanobení spojeneckého státu“, podle kterého by stejný trest mohli dostat kritici čínského režimu.
Navrhovatelé „paragrafu na ochranu Zemana“ by možná měli vědět, že když se v roce 1923 schvaloval zákon na ochranu republiky, vyvolalo to dost silnou politickou krizi, včetně rozkladu některých politických stran. Od roku 1923 pak u nás byly trestné například výroky „císařpán byl lepší než Masaryk“ nebo „Československo je vazalem Francie“. Jde o jednu z mála prvorepublikových tradic, která opravdu není hodná následování.
Pokud bude ale zákon schválen, bude to mít jeden pozitivní dopad: vězení budou zase plná disidentů, čímž se bude všem ostatním lépe rozlišovat, co je pravda a co mocenská zvůle.
