Nebyl to malý obnos: přesně 132,5 milionu dolarů. Tolik požadovali podle zdrojů BBC teroristé z Islámského státu (IS) výměnou za propuštění amerického novináře Jamese Foleyho, kterého nakonec brutálně zavraždili v odvetě za americké letecké útoky na pozice islamistů v Iráku.
K TÉMATU: |
Teroristé však podle všeho ani neočekávali, že jim tak přehnaně vysoké výkupné někdo vyplatí -spíše se jednalo o vzkaz americké vládě.
Štěstí měl naopak jiný americký novinář Peter Theo Curtis, kterého před týdnem propustila islamistická organizace an-Nusra, nejspíše po vyjednávání s katarskou vládou. An-Nusra, stejně jako IS operuje v Sýrii, nicméně se jedná o dvě různé organizace - zatímco an-Nusra je napojená na teroristickou síť al-Káida, IS byl vedením al-Káidy kvůli rozporům a přílišné brutalitě v podstatě „exkomunikován“.
Spor al-Káidy a Islámského státu |
Podle Šádího Hamída, experta na islamismus osloveného americkým rádiem PRI, může být za Curtisovým propuštěním snaha an-Nusry distancovat se od daleko krutějšího a méně pragmatického IS, proti němuž Obama vede leteckou kampaň.
Neplatit!
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová zdůraznila, že Spojené státy se ani v případě Petera Curtise nerozhodly zaplatit výkupné a zůstaly tak věrny svému dlouhodobému krédu. Neplatit výkupné je i zásadou Velké Británie.
Přestože evropské vlády se k placení výkupného za své občany nepřiznávají, například podle francouzského deníku Le Monde bylo minulý rok zaplaceno za propuštění čtyř rukojmích držených maghrebskou odnoží al-Káidy mezi 20 a 25 miliony eur, přičemž není jasné, zda vládou (která to veřejně odmítla), nebo zaměstnavateli rukojmích - společnostmi Areva a Vinci.
Italská vláda podle výpovědi bývalého rukojmího pro list The Wall Street Journal také placení výkupného zavrhuje pouze před spojenci a veřejností. Italskému reportérovi Domenicu Quiricovi prý jeho únosci doslova řekli, že pokud by byl Američan či Brit, rovnou by ho zabili. Život mu prý zachránilo pouze povědomí jeho únosců o tom, že „Evropané vyjednávají“.
USA a Velká Británie odmítají placení výkupného ze dvou důvodů. Tím prvním je víra, že podobné „odměny“ pro únosce a teroristy inspirují další k podobným činům. Druhým argumentem je to, že vyplácení výkupného pomáhá financovat terorismus - list The New York Times v červnu odhadl, že al-Káida a organizace na ni napojené díky výkupnému od roku 2008 získaly dokonce 125 milionů dolarů.
Pojištění proti únosu
Zatímco dříve al-Káidu financovali bohatí sponzoři, nyní se experti shodují, že většinu zdrojů teroristické organizace tvoří právě příjmy z výkupných. Požadavky se navíc zvyšují - zatímco v roce 2003 únosci většinou požadovali přibližně 200 tisíc dolarů za rukojmího, dnes se částka pohybuje okolo 10 milionů dolarů.
Na zhoršující se bezpečnostní situaci v rozvojových oblastech zareagovaly i pojišťovny a nabízejí nové produkty - zejména pojištění proti únosům a výkupnému. Služeb využívají především velké společnosti, například těžařské, které vysílají své zaměstnance do nestabilních zemí. Pojištění většinou pokrývá výkupné, najmutí prostředníků a vyjednavačů nebo i náhradu ušlého zisku. Boom těchto produktů je spojen s fenoménem somálských pirátů, kteří však už od roku 2012 nikoho neunesli. Pojišťovny nicméně po arabském jaru nalézají nový „trh“ v severní Africe a na Blízkém východě.