Ještě před rokem by šlo o jednu z mnoha oficiálních návštěv, kterým německá média ani nevěnují pozornost. Středeční berlínská schůzka kancléřky Angely Merkelové s katarským emírem, šejkem Tamimem bin Hamadem bin Chalífou Sáním, ale vzbudila zaslouženě pozornost – vždyť dvoumilionová ropná monarchie v Perském zálivu je jedním z nejrozporuplnějších režimů na Blízkém východě.
Merkelová také proto hned po jednání oznámila, že ji emír ujistil o tom, že jeho vláda v žádném případě nefinancuje extremisty z organizace Islámský stát, kteří ovládají části Sýrie a Iráku. Emír ji prý řekl, že v sázce je i bezpečnost jeho země, a Merkelová proto „nemá důvod tomu nevěřit“.
Platí Katar radikály?
Katar navíc v rámci protiteroristických opatření v pondělí schválil nový zákon regulující charity, které zasahují do politiky a posílají peníze do zahraničí.
V srpnu přitom obvinění, že peníze plynou extremistům z Kataru, zaznělo přímo od německého ministra pro regionální rozvoj Gerda Mullera. Jinak nenápadný ministr vyvolal diplomatickou bouři, když prohlásil, že je potřeba se podívat na to, kdo Islámský stát financuje. „Klíčové slovo je Katar,“ uvedl.
Katar na mapě.
Po stížnostech katarských diplomatů se ale vláda Merkelové snažila celou záležitost vysvětlil jako nedorozumění a mluvčí samotného ministra ujišťovala, že mluvil pouze o nepotvrzených zprávách v médiích.
Kontroverze kvůli Hamásu
Špatnou pověst nemá ale 34letý katarský emír jen kvůli Islámskému státu – jeho vláda je označována za jednoho z hlavních sponzorů palestinského radikálního hnutí Hamás (v EU je Hamás považovaný za teroristickou organizaci) a v katarské metropoli Dauhá sídlí exilový vůdce Hamásu Chálid Mišal. Katar ale ve velkém sponzoroval i dnes už zakázané egyptské Muslimské bratrstvo a podporuje i syrské povstalecké skupiny. Na pařížské konferenci se však Katar přihlásil k mezinárodní koalici proti IS.
Zleva palestinský prezident Mahmúd Abbás, katarský emír Tamím ibn Hamad al-Sání...
Dobrou reklamu nedělá Kataru ani původně velký úspěch na poli fotbalové diplomacie, pořadatelství mistrovství světa v roce 2022. Kromě svědectví o tom, že Katařané podplatili činovníky FIFA, aby získali jejich hlas, se pravidelně objevují zprávy i o porušování lidských práv při stavbách stadionů, kde v nelidských podmínkách, za mizerné a zpožděné výplaty dřou zahraniční dělníci.
K TÉMATU: |
„Dala jsem jasně najevo, že v jedné z nejbohatších zemí světa chceme pro zahraniční dělníky dobré podmínky,“ prohlásila Merkelová. Emír ji slíbil, že se situace zlepší.
Porušování lidských práv v Kataru kritizovali před čtvrteční schůzkou politici opozičních Zelených. Sevim Dagdelen ze strany Die Linke (Levice) dokonce podle listu Stern řekl, že je nesnesitelné, že „Berlín rozvine červený koberec krvavému katarskému diktátorovi“.
V roli mírotvorce
Na druhou stranu však Katar dlouhodobě vystupuje v roli mírotvorce a mediátora, pomáhal například vyjednat příměří v Jižním Súdánu nebo nedávno financoval propuštění čtyř desítek fidžijských modrých přileb OSN, které zadržovala fronta an-Nusra hlásící se k teroristické síti al-Káida.
Když kancléřka v srpnu „žehlila“ Mullerova slova, zdůrazňovala Katařanům, že pro ni jsou stále partnery. A to nejen politickými, ale především obchodními: Katar se stal největším arabským investorem v Německu, patří mu například 15 procent koncernu Volkswagen, desetina stavební firmy Hochtief a menší podíly v Deutsche bank a Siemensu. Obchod mezi oběma zeměmi vloni vzrostl o 12,5 procenta na zhruba dvě miliardy eur.
Vzhledem k současné krizi mezi Ruskem a EU jednala Merkelová s emírem především o plynu, jehož je Katar jedním z největších producentů. Pro německé exportéry je rozvíjející se monarchie zajímavá v celé řadě oborů, ať už jde o železnice, stavebnictví, energetiku, nebo zbrojení. Katařané si už dříve objednali 62 kusů moderních tanků Leopard 2 a 24 samohybných houfnic. Po středeční schůzce může modernizace jejich armády pokračovat.
