Šplhali po lanech, cvičili, stříleli z kalašnikovů a všichni do jednoho přísahali ochránit svou přístavní enklávu před sionistickými nepřáteli z Izraele. Učili se házet granáty a poskytovat první pomoc. Sledovali, jak jejich instruktoři dávají dohromady výbušninu.
Během výcviku na ně instruktoři křičeli stejně, jako křičí velitelé na vojáky v západních zemích. Jediným rozdílem byla odpověď cvičenců, která zněla „Alláhu Akhbar.“ Reportáž přinesl Washington Post, jehož reportérům umožnil Hamás, konkrétně jedno z jeho vojenských křídel Al-Qassam, na pár desítek minut nahlédnout pod pokličku svých výcvikových táborů.
Tělocvik s kalašnikovem
Velitelé táborů svorně tvrdí, že výcvik má podpořit palestinský odpor proti Izraeli a dát mladým Palestincům prostor k „upuštění páry“ – tím, že si zacvičí a zastřílí ze zbraní. Jeden z důstojníků, Abu Mujahed, tvrdí, že tábory necvičí přímo milicionáře. Nepopírá ale, že většina pozdějších rekrutů těmito tábory projde. „Zájemců o členství v milicích máme dost. Tyhle tábory slouží jenom k tomu, aby se mládež nějak zabavila,“ řekl.
Podle odhadů Izraele i Palestiny zahynulo během padesátidenní letní války v roce 2014 asi 1000 bojovníků. V řadách Al-Qassam bojuje podle odhadu dvacet až pětadvacet tisíc mužů. Ztráty za letní války nadšení neutlumily, spíše naopak. Hamás svedl s Izraelem za posledních šest let tři války a nezdá se, že by plánoval vzdát se Gazy bez boje.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kritikové tvrdí, že tábory mají zvyšovat popularitu Hamásu a odpoutat pozornost od bídných podmínek v Gaze: od nevyplácených mezd, téměř neexistující rekonstrukce zničených čtvrtí a zákazu obchodu a cestování.
Už umím používat granátomet
Šestnáctiletý Ahmad Ismail po absolvování výcviku prohlásil: „Teď umím používat zbraně, šplhat, pochodovat, střílet z granátometů, raketometů i kalašnikovů. Chtěl bych se hned přidat k milicím Al-Qassam. Chtěl bych bojovat s Izraelem, vykopnout je z našich území. Jsem připraven.“
Podle izraelských tajných služeb nemá Hamás problém nabírat do svých řad další nadšené bojovníky. „Gaza rozhodně netrpí nedostatkem potenciálních rekrutů,“ řekl deníku jeden z izraelských zpravodajců, jehož identitu nebylo možné z bezpečnostních důvodů zveřejnit.
Podle jeho slov sestavuje Hamás tisíce raket měsíčně a ozbrojenci budou plně vyzbrojeni na další válku během několika měsíců i přesto, že jim přestaly proudit zbraně z Egypta. Ten v neděli oficiálně zařadil Hamás na seznam teroristických organizací. „Jít do války je politické rozhodnutí. Z praktického hlediska jsou připraveni,“ dodává.
Jak je důležité míti džihád
Ibrahim Shinbari, patnáctiletý absolvent výcvikového tábora Al-Qassam, uvádí jako důvod své účasti na výcviku touhu vyhnat Židy z palestinského území. „Chci se pomstít za přátele, kteří byli Židy zabiti,“ řekl. Jeden z jeho přátel dodal: „Každý den nám někdo z Hamásu přednáší o nezbytnosti džihádu. Studujeme i záznamy vojenských operací Hamásu z předchozí války.“ I on připouští, že by se rád co nejdřív přidal k milicím.
Tábory jsou od okolní zástavby odděleny vysokými hradbami, lze je však pozorovat ze vzduchu. „Je nám jedno, co izraelské satelity uvidí,“ podotýká k tomu jeden z bojovníků Al-Qassam s prstem ukazujícím k nebi. Abu Hamza, jeden z instruktorů, tvrdí, že se mladíci v táborech stejně učí jen naprostým základům. „Jeden týden, nic víc. Není to nic světoborného.“ První den výcviku se prý před branami tábora seřadilo asi sto chlapců ve věku 12-13 let. Poslali je domů se slovy, aby se vrátili příští rok. Údajně odcházeli s pláčem.
„Máme spoustu zájemců,“ dodává Hamza. „Chtějí se mstít. Zvlášť ti, kteří za války přišli o příbuzné.“ Jeden z vedoucích instruktorů pak mladíkům na závěrečné ceremonii řekl: „Naše milice se připravují na boj a obnovují své síly. Je důležité trénovat mladou generaci. Musíme být připraveni dobýt Jeruzalém a celé západní pobřeží.“