Masrí, jehož citoval izraelský deník The Jerusalem Post, obvinil palestinskou samosprávu sídlící v Ramalláhu, že se otočila ke Gaze zády, když jí neposílá peníze na mzdy. „Vláda se vzdala odpovědnosti vůči Pásmu Gazy. Každý den dokazuje, že nejde o národní jednotu, ale o rozdělenou vládu,“ prohlásil Masrí.
V neděli se konala v Gaze schůze zástupců Hamásu a dalších palestinských stran a Hamás na ní požadoval ustavení mimořádného výboru, který bude Pásmo spravovat namísto společné vlády. Ostatní účastníci s tím ale nesouhlasili. Povede to podle nich znovu k ustavení samostatné vlády v Pásmu, což ohrozí příliv peněz zahraničních dárců pro obnovu po loňských bojích. Zahraniční dárci odmítají poskytovat peníze Hamásu a ustavení společné vlády bylo jednou z podmínek zahraniční pomoci tomuto přímořskému území.
K TÉMATU: |
Desítky tisíc lidí bez platu
Hamás zvítězil v roce 2006 ve volbách a vstoupil do vlády. Palestinci se tak ocitli v izolaci na mezinárodním poli. Hamás pak v roce 2007 vytlačil v bojích Fatah z Pásma Gazy a vládl na tomto území sám. Po loňských padesátidenních bojích s Izraelem je ale Pásmo značně zničené a Hamás potřebuje k jeho obnově zahraniční pomoc.
Abbás za dva dny oslaví desetileté výročí ve funkci předsedy samosprávy. Agentura AP píše, že jeho hlavním úspěchem je letošní přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Palestina by se měla stát jeho členem v dubnu a Palestinci hrozí obviněním Izraele z páchání válečných zločinů. Izrael kvůli tomu pozastavil výplatu daní vybíraných pro palestinské vedení, takže samospráva není schopna platit mzdy nejenom zaměstnancům v Gaze, ale ani v Ramalláhu. Jedná se o asi 153 000 lidí.
Kulaté výročí svého působení v čele Palestinců stráví Abbás v Káhiře, kde chce Lize arabských států připomenout její slib, že bude výpadky z ušlých izraelských plateb nahrazovat a měsíčně poskytne 100 milionů dolarů (2,4 miliardy korun).