„Řešení otázek v této oblasti (obrany a bezpečnosti) je bezpochyby suverénním právem každého státu. Ale na rozdíl od předchozích let se severská obranná spolupráce začala stavět do pozice zaměřené proti Rusku, což by mohlo ohrozit výsledky konstruktivní součinnosti na severu z posledních desetiletích,“ zdůraznila podle agentury TASS ruská diplomacie.
Moskva je „zvláště znepokojena“ sbližováním Finska a Švédska s NATO, přestože oficiálně je politika těchto dvou zemí neutrální a bez vojenských spojenectví.
Otevřený dialog nebo cesta k otevřené konfrontaci
Místo „otevřeného a konstruktivního dialogu“, který by přispěl ke společným řešením a posílení bezpečnosti na severu Evropy a na celém kontinentu, se prý veřejnosti severských zemí vnucují „otevřeně konfrontační přístupy“, míní ruští diplomaté o společném článku ministrů obrany Švédska, Norska, Finska, Dánska a Islandu v norském deníku Aftenposten, označujícím ruské aktivity za „největší výzvu pro bezpečnost v Evropě“.
Kiska se opřel do Lavrova: Rusko má zodpovědnost za Ukrajinu |
Ruské vedení podle severských ministrů předvedlo, že je připraveno použít vojenské prostředky k dosažení politických cílů, i když to znamená porušení mezinárodního práva. Upozornili rovněž na rostoucí ruské vojenské a špionážní aktivity v Pobaltí a v dalších severoevropských oblastech. Rusko se prý také snaží podněcovat neshody v Evropské unii a NATO.
Finský premiér Alexander Stubb označil ruské prohlášení za „řinčení zbraněmi“. Lidé by se jím ale neměli nechat vyděsit, dodal. „Žádná země nemá právo veta nad finskými rozhodnutími,“ řekl Stubb finské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanici YLE.
Vzhledem ke krizím v Gruzii a na Ukrajině se podle něj bezpečnostní situace v regionu změnila. „Základním pilířem naší mezinárodní obranné spolupráce je to, co děláme společně se Švédskem. Je také jasné, že budeme pokračovat v blízké spolupráci uvnitř EU a v úzké spolupráci s NATO,“ dodal finský premiér.
Napětí v Evropě vzrostlo poté, co Rusko před rokem - vzápětí po svržení proruského režimu v Kyjevě - zabralo ukrajinský Krym a podpořilo separatisty na východě Ukrajiny. Vzhledem k silné ruské menšině v pobaltských republikách rostou v regionu obavy z ruských akcí i v této oblasti.
