Více než čtyři roky trvající občanská válka v Sýrii za sebou zanechala už téměř čtvrt milionu mrtvých, ale i zhruba čtyři miliony uprchlíků. Ti míří nejen do okolních zemí a do Evropy, ale třeba i do Jižní Ameriky, Austrálie nebo severní Afriky. Podívejme se, jak se s přílivem Syřanů vyrovnávají mimoevropské země a Turecko, ležící na rozhraní kontinentů.
Turecko
Turecko vs. Islámský stát? Ankara netušila, jaké monstrum podporuje, vysvětluje expert |
Vláda premiéra (a později i prezidenta) Recepa Tayyipa Erdogana se k přílivu uprchlíků ze sousední země postavila v mnoha ohledech příkladně a hostí nyní asi dva miliony Syřanů. Nejvíce z nich žije v provinciích Gaziantep a Şanliurfa přiléhajících k syrským hranicím, kde se také nachází uprchlické tábory – v nich ale zůstává jen zlomek běženců, drtivá většina z nich si hledá bydlení i práci v tureckých městech. Problémem je však skutečnost, že Syřané jsou v zemi nuceni pracovat načerno. Turecké úřady jim totiž vydávají karty, které je sice opravňují k čerpání zdravotní péče a školství zdarma, pracovní povolení ale dostane jen nepatrná část uprchlíků.
  |
Libanon
‚Zvrhlá ideologie Islámského státu? Džihádisté se učili od Asada‘ |
Další ze sousedních zemí hostí podle údajů OSN asi 1,3 milionu syrských uprchlíků. V multietnickém Libanonu funguje křehká rovnováha mezi sunnitskou, šíitskou a křesťanskou populací a přicházející Syřané, kteří jsou převážně sunnitského vyznání, by ji mohli narušit. Ve vládě navíc sedí zástupci šíitského hnutí Hizballáh, které se v syrské válce přímo angažuje po boku diktátora Baššára Asada – právě před jeho útoky značná část lidí utíká. Libanon v posledních měsících příchod Syřanům značně ztížil a ti, kteří už zde jsou, mají problémy získat prodloužení pobytu.
The grim reality faced by the Syrian refugees stranded in Lebanon http://t.co/BgOuzieDB2 pic.twitter.com/SLTm2e6CA4
— The Independent (@Independent) 7. Září 2015Jordánsko
Děti ze stanice Východ. Exkluzivní fotoreportáž z Keleti, centra uprchlické krize |
I tento sousední stát otevřel své hranice uprchlíkům, jež přicházeli zpočátku války často k příbuzným, které měli za hranicemi. Podle statistiky z konce srpna je v zemi registrováno necelých 630 tisíc Syřanů, statisíce dalších tu ale žijí neoficiálně. Nynější počet běženců se v Jordánsku odhaduje na 1,4 milionu. Celkový počet obyvatel království se přitom odhaduje na osm milionů.
Státy Perského zálivu
Kvůli své reakci na uprchlický exodus zdaleka nejkritizovanější region – do značné míry oprávněně –, a to i doma. V jednom deníku například vyšla karikatura, na níž ostnatým drátem obehnaná země vyčítá bezcitnost Evropské unii. Země Perského zálivu se totiž přijetí běženců brání a svůj přístup nehodlají změnit.
Saudi/Gulf state perspective on Europe refugee crisis pic.twitter.com/dzJam9lKIj
— ian bremmer (@ianbremmer) 2. Září 2015Není však pravda, že by ropné monarchie žádné Syřany nepřijaly – Nabíl Usmán, představitel států Perského zálivu při agentuře OSN pro uprchlíky, agentuře Bloomberg řekl, že Saúdská Arábie přijala od roku 2011 půl milionu Syřanů. Pravda je, že ve srovnání s Libanonem, který přijal tolik Syřanů, že nyní činí čtvrtinu jeho populace, toto číslo v 31milionové zemi neohromí.
ROZHOVORY K TÉMATU |
Nezanedbatelná je i finanční pomoc zmiňovaná britskou stanicí BBC. Státy Zálivu, jejich charitativní organizace i individuální dárci přispěli už částkou 900 milionů dolarů (asi 22 miliard korun). Některé velké státní firmy, jako je Qatar Petroleum, se zavázaly, že část platů všech zaměstnanců budou měsíčně posílat syrským uprchlíkům.
Podobně jako v případě Libanonu i v ropných monarchiích funguje křehká politická a demografická rovnováha, kterou by mohly tisíce Syřanů narušit. Ve Spojených arabských emirátech či Kataru navíc tvoří původní obyvatelstvo jen něco přes 10 procent populace, zbytek jsou zahraniční pracovníci, kteří zde mají smlouvy na dobu určitou a po jejich vypršení se obvykle vracejí do svých domovských zemí. Země jako Katar nebo Saúdská Arábie, které otevřeně podporují syrskou opozici, se také obávají, že by se do nich mezi běženci mohli dostat i atentátníci vyslaní Asadovým režimem a pomstít se.
Islamismus není lord Voldemort. Nesmíme o něm mlčet, říká expert na boj proti terorismu |
Nedůvěřivě se na Syřany dívá i egyptský režim, který je zase podezřívá ze sympatií k zakázanému Muslimskému bratrstvu. Není tedy divu, že se uprchlíci snaží dostat spíše do Evropy. V útěku do zemí Perského zálivu jim ostatně brání i fakt, že většina lidí nyní prchá ze severu Sýrie, zvláště tvrdé boje probíhají například u Aleppa. Cestou na jih ale musejí překonávat buď území ovládané Islámským státem, nebo Asadem.
Chlapec původem ze syrského města Kobani líbí svého otce poté, co bezpečně dorazili do řeckého přístavu Piraeus poblíž Athén.
Spojené státy
Letos by měly přijmout asi dva tisíce Syřanů, loni to ale podle listu USA Today bylo pouhých 132. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest uvedl, že USA od začátku syrské krize v roce 2011 poslaly do okolních zemí celkem čtyři miliardy dolarů (asi 100 miliard korun).
Jižní Amerika
Azyl pro 20 tisíc Syřanů nabídl v pondělí venezuelský prezident Nicolás Maduro.
Není ale příliš pravděpodobné, že by se do této ekonomicky strádající země příliš mnoho uprchlíků hrnulo. Maduro považuje syrskou válku za „dílo imperialistů“ a podporuje Asada. Dosud nejvíce, asi 2100 Syřanů, přijala na svém území Brazílie. Její prezidentka Dilma Rousseffová slíbila, že její země přijme další 2000 lidí.
