Stíhačky na letadlové lodi
foto: Ondřej Stratilík , MAFRA
Pobřežní město ležící 450 kilometrů východně od metropole Tripolisu bylo pro IS nejpevnější pozicí mimo Irák a Sýrii. Boje o Syrtu začaly v polovině května. USA odhadují, že v Libyi působí 5000 radikálů, většina z nich právě v oblasti Syrty.
„Na žádost libyjské vlády národní jednoty uskutečnily ozbrojené síly Spojených států přesně cílené letecké údery na pozice Islámského státu v Syrtě,“ řekl podle agentury AFP mluvčí Pentagonu Peter Cook. Akci v Libyi schválil prezident Barack Obama, dodal.
Mluvčí libyjských vojáků bojujících o Syrtu řekl agentuře ANSA, že IS má k dispozici důmyslné zbraně. „Z tohoto důvodu jsme museli požádat o pomoc ty, jejichž vojenská technologie je schopná zasáhnout tyto konkrétní cíle,“ dodal.
Těžké ztráty
Premiér Sarrádž krátce v televizním projevu sdělil, že „první americké údery na DAIŠ (arabská zkratka pro IS) se uskutečnily dnes“ a džihádistům v Syrtě „způsobily těžké ztráty“. Dodal, že americké útoky budou mít „přesný časový rámec“ a omezí se pouze na Syrtu a její okolí.
USA podle agentury Reuters už dříve přiznaly, že v Libyi podnikly několik leteckých úderů, naposledy v únoru na výcvikové tábory IS na západě země.
V oblasti Syrty se narodil bývalý libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, svržený v roce 2011. Pod kontrolou islamistů je oblast od konce roku 2014. Od té doby z města uprchly až dvě třetiny z původních 80 tisíc obyvatel. IS postupně rozšířil své pozice v okolí Syrty v délce 250 kilometrů libyjského pobřeží a v lednu začal útočit na velké ropné terminály. V červnu vládní jednotky začaly Syrtu dobývat a radikálové se zabarikádovali v hustě obydlené části města.
USA a jejich klíčoví evropští spojenci už na jaře oznámili, že chtějí urychlit stabilizaci Libye. Několik zemí, mezi nimi Francie, Itálie a Británie, uvedlo, že připravují nasazení svých specialistů pro boj proti IS v Libyi. Italské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že americké údery považuje za „pozitivní“.
Uskutečněné nálety na pozice IS v Iráku a Sýrii- Letecké údery proti pozicím IS zahájily v létě 2014 Spojené státy, první nálety podnikla americká letadla 8. srpna. Zprvu se útoky omezovaly pouze na západ a sever Iráku, od 23. září 2014 ale Američané ve spolupráci s několika arabskými zeměmi (Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) rozšířili bombardovací ofenzivu i na pozice IS v Sýrii.
- K operaci se postupně připojila i Kanada, která však nyní s útoky končí, a také Británie, Francie a Turecko. Loni na podzim začalo s nálety v Sýrii také Rusko.
- Francie byla druhou zemí, která se zapojila do útoků v Iráku. První nálety podnikla francouzská letadla 19. září 2014. Tehdy se hovořilo o tom, že by Francouzi mohli zasáhnout také nad Sýrií, ale Paříž se zprvu domnívala, že by nálety v Sýrii mohly vylepšit pozici režimu prezidenta Bašára Asada. Nakonec Francie vyslala svá letadla do útoků nad Sýrii až loni 27. září. Loni v listopadu v reakci na útoky v Paříži francouzské jednotky vystupňovaly letecké údery proti pozicím IS v Sýrii.
- Do leteckých útoků - ovšem dlouho jen v Iráku - se zapojily i další západní země. Svá letadla vyslaly Austrálie, Belgie, Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Británie. Jen některé ze zemí ale svolily s nasazením svých pilotů a letadel nad Sýrií, kromě Američanů tam od loňského dubna působili Kanaďané, nálety podniklo loni v červenci i britské Královské letectvo, což vyvolalo výrazný nesouhlas v londýnském parlamentu, který svolil s užitím síly jen v Iráku.
- Loni 30. září zahájilo letecké údery proti IS v Sýrii Rusko. Nasazení ruského letectva na žádost prezidenta Vladimira Putina schválila horní komora ruského parlamentu. O pomoc Putina požádal syrský prezident Asad, s nímž má ruský prezident dobré vztahy. Letos v březnu začali Rusové po půl roce náletů v Sýrii stahovat hlavní síly, protože podle Putina svůj základní úkol splnily.
- Na podzim roku 2014 se do náletů zapojilo i Turecko, které dlouho stálo stranou a odmítalo například poskytnout spojencům své letecké základny. Situace se změnila po teroristickém útoku v tureckém pohraničním Suruçu, při kterém zahynulo 32 lidí. Turecká letadla ovšem kromě pozic IS zaútočila také na kurdské jednotky (kromě Sýrie i v Iráku), což vyvolalo nové napětí v turecko-kurdských vztazích a vedlo k vypovězení mírového procesu.
- Letos v červenci byly v Turecku po nezdařeném pokusu o státní převrat vzdušné operace mezinárodní koalice vedené USA proti IS načas pozastaveny.
- Rusko, Sýrie, Irák a Írán také loni v září založily v Bagdádu společné centrum pro analýzu situace na Blízkém východě a koordinaci boje proti IS.
- Nálety na pozice Islámského státu pomohly zastavit v Iráku jeho další šíření, letecké údery ale provázely i pozemní boje, do kterých se vedle vládních vojsk zapojily i jednotky Kurdů a šíitské milice, podporované Íránem.
|
