Řecko požaduje mimo jiné přemosťovací půjčku na příštích několik měsíců, což není nic složitého na vymyšlení, ani se nejedná o gigantické sumy. Stačí, když se sejde pár ekonomů u piva a s tužkou to spočítají na pivním tácku.
Podstata diskuse je v balení, resp. v narativu. Řecko žádá jasné přiznání, že předchozí pomocné a záchranné programy selhaly a byly od začátku nepodařené, to zase ideologicky odmítají Němci. A vlastně to odmítají všichni. Portugalci spolkli medicínu fiskální přísnosti a Litevci či Slováci říkají, že jsou chudší než Řekové.
ČTĚTE TAKÉ: |
Řekové by podle Münchaua měli odmítnout i požadavek vytvářet příštích dvacet let každoročně tříprocentní rozpočtový přebytek, což lze prý považovat v zemi s masovou nezaměstnaností za politickou zvrácenost.
Nejhorší varianta pro Řecko je přiznat porážku a tvářit se, jako by se nic nestalo. Pak už Řekům bohužel zbude jediná politická varianta, která odmítá recepisy trojky: neonacistický Zlatý úsvit.
Vzdoroměna
Autor se dále zaobírá tématem, o kterém se mezi ekonomy diskutuje už několik týdnů. Má jít o spuštění paralelní elektronické měny, má se vlastně jednat o dluhopisový instrument, cenný papír založený na daňové anticipaci, resp. očekávání budoucích daňových výnosů. Podobné instrumenty prý využívají Američané na úrovni jednotlivých států unie.
Tento recept pro Řecko podporují americký ekonom Robert Paranteau, ale i John Cochrane z Univerzity v Chicagu. Nemusí to znamenat vystoupení z eurozóny, cirkulovat budou obě měny. Eurozóna se může maximálně zlobit, ale vylučovat z ní nelze.
Druhá varianta je tvrdý grexit. Ten bude sice nepříjemný, ale důležité je, jak ho Řecko zvládne. Když nenastane armagedon, může to prý motivovat i ostatní. Pořád prý lepší než status quo.
Poznámka autora Monitoru – o narativ jde samozřejmě i z druhé strany. Jak odhaduje v minulém Respektu ekonom Ondřej Schneider, zastáncům receptů tzv. trojky jde také především o reformy. Když bude Řecko dále privatizovat, deregulovat pracovní trh a budovat efektivní státní správu, tedy celkově tvrdě reformovat, dluh bude samozřejmě po čase nějak částečně umazán či omezen, jenom to teď nikdo oficiálně neřekne a nepřizná.
Bezpečnostní vakuum
Mikroanalýza Bloombergu se věnuje řecké strategické pozici a otázce, jestli si Evropa, Amerika a NATO mohou vznik bezpečnostního vakua a černé díry v kritickém regionu dovolit. Jde také o image a ambice EU, pokud chce hrát smysluplnou a významnou globální a regionální roli.
Článek připomíná, že Řecko je jednou z mála zemí, která plní požadavky NATO na podíl zbrojních výdajů na HDP. Řecko má přes dvě stě stíhaček a tisíc tanků. (Řecko si zjevně udržuje v tomto ohledu paritu s Tureckem a to se nezmění, ať bude v Řecku vládnout kdokoli.)
Vojenská základna a zařízení NATO na Krétě hrály klíčovou úlohu ve vzdušných útocích proti Libyi.
Řecko se stalo členem NATO v roce 1952, čtyři roky před západním Německem a ve stejné době jako Turecko. Důležitá geostrategická poloha je nepochybně i důvodem, proč do EU vstoupilo už v roce 1981, před Španělskem či Rakouskem.
