Evropští lídři se správně dohodli, že odchod Británie by znamenal další obrovský náklad v době, kdy je budoucnost EU kvůli náloži krizí sama v ohrožení.
Münchau konstatuje, že to, co se dohodlo, není ani opt-out, ani výjimka, ani potvrzení existence vícerychlostní Evropy. Je to formální výjimka ze základního pilíře EU a cíle „stále bližší unie“ (ever closer union). Je to důležitý politický vzkaz. Jak může Evropa sledovat tento cíl, když jeden z nejdůležitějších členů bude mít stálou výjimku? Není dost dobře možné mít unii a „disunii“ najednou. Výjimka ze sociálních benefitů pro zaměstnané učiní cestování za prací spíš složitějším než jednodušším, možná budou chtít další státy Británii následovat.
...
Podle textu Anatola Kaletského na webu Project Syndicate je už jasné, že Británie v EU zůstane, i když to podle průzkumů nebude zjevné ještě týdny, nebo dokonce pouhé dny před referendem.
Kampaň „pro“ ještě nezačala. Cameron se musel tvářit, že pokud nedosáhne dohody, bude muset být na straně brexitu. Kampaň „proti“ měla prakticky monopol na mediální pozornost. Kampaň „proti“ nemá žádného vůdce, rozpadá se na protiuprchlickou a protekcionistickou rétoriku. Druhý tábor se soustředí na neoliberální rétoriku a svobodný obchod.
Média se podle Kaletského dají na stranu „pro“. Tak například Rupert Murdoch potřebuje společný evropský trh, aby mohl konsolidovat svůj televizní byznys v Itálii a Německu. Murdoch také potřebuje být na vítězné straně a mít dobré vztahy s Davidem Cameronem.
Jak je dnes typické, začnou si britští voliči všímat ekonomických nákladů spojených s odchodem až pár týdnů před volbami. Zatímco evropští průmysloví výrobci budou po případném brexitu nadále dodávat na britský trh na základě pravidel WTO, britští poskytovatelé služeb si budou muset vyjednávat vstup na evropský trh.
Britské služby jsou: právní, účetní, finanční, poradenské, mediální, farmaceutický výzkum apod. Vstup na evropský trh je pro ně kritický.
Británie bude po brexitu potřebovat asociační dohodu s EU, podobnou, jako má Norsko a Švýcarsko, které se musejí popasovat s nevýhodou, že musejí přijímat legislativu jednotného trhu, ale nemají do ní co mluvit.
...
Leonid Beršidskij na serveru Bloombergu píše, že evropští lídři budou mít po dohodě s Británií konečně prostor soustředit se na opravdovou a důležitou práci od uprchlíků po eurozónu. Ve skutečnosti již delší dobu není Spojené království o moc větším členem EU než Švýcarsko, které členem není, a v některých ohledech ještě není.
Británie například není součástí Schengenu, ale Švýcarsko ano. Británie také není součástí eurozóny. David Cameron říká, že v nové dohodě je poprvé uznáno, že Evropa má více než jednu měnu. To ovšem není pravda, protože má opt-out ze společné měny od roku 1992 a je potvrzen speciálním protokolem maastrichtské smlouvy.
Od roku 2007 má Británie výjimku z evropské listiny základních práv; to platí i pro Švýcarsko, které navíc má daleko přísnější režim pro pobyt pracovní síly z EU na svém trhu. Nyní se švýcarský systém přiblíží britskému.
