Objevila se zpráva, že se valila vlna a metro před ní ujíždělo, pak to popřeli, vzpomíná Laudát

Lidovky.cz: Jak vzpomínáte na povodně v roce 2002?
Tak, že když jsem se koukal na reportáže kolem toho, tak v nich padala spousta věcí, které prostě nebyly pravda. Nicméně takhle, já jsem v té době šéfoval Obecnímu domu a Městská rada se sešla pouze jednou, aby si pozvala zastupitele a informovala je o nějakých věcech už po kulminaci hladiny, co dělají pro úklid a další opatření v Karlíně, na Starém Městě i v Radotíně.

Já jsem prožil záplavy v Obecním domě a vyplatilo se nám, že jsme nespoléhali na městský systém kanalizace. Měli jsme klapky na kanalizaci a stačilo nám zahradní čerpadlo, když to trochu začalo protékat, zatímco Národní banka i Obchodní dům Kotva byly pod vodou.

František Laudát

Lidovky.cz: Jak jste se dostal do vyšetřovací komise ohledně zaplavení metra?
Víceméně náhodně. Měl jsem známé kolem inženýrinku (Inženýring dopravních staveb) a ti se mě ptali, jestli nechci jít na jednání ohledně zatopení metra. A tam najednou dopravní podnik začal přiznávat, hlavně přes techniky, obrovský rozsah zatopení celého systému metra. Mně hned bylo jasné, že je to největší průšvih celých povodní, když tedy pominu ty nebožáky, kteří zahynuli. Volal jsem tedy primátorovi Němcovi, jestli o tom ví. On však z toho, co jsem pochopil, informace neměl.

Dopravní podnik tehdy nesděloval žádné informace. Za nějaký čas mi radní pro dopravu Blažek řekl, že Městská rada je naštvaná, že chce založit vyšetřovací komisi a že bych měl stát v čele a popravdě se mě nikdo neptal, jestli to chci. A skutečně ještě na podzim před volbami jsme začali pracovat.

Lidovky.cz: Kdo byl s vámi v komisi?
Já jsem byl jediný politický člen jako šéf komise, jinak tam byli jako řádní členové samí odborníci. Přiznám se, že když pominu zapisovatele z odboru dopravy, tak jsem měl nejmenší titul - většinou to byli profesoři, doktoři, docenti. Byli většinou z Vysoké školy Báňské. Chodili tam i politici, ale byli jako pozorovatelé, nikoliv jako členové komise. Musím říct, že někteří tam byli spíše poslaní svými stranami, aby zjistili, co se povede a nepovede.

Lidovky.cz: Co tím myslíte?
Tak, co se povede a nepovede vyšetřit. A bohužel to i někdy bylo zneužíváno proti postupu vyšetřování a proti mě, ale nechci to víc komentovat. Ne, že by nechtěli vyšetřit příčiny, ale spíš to bylo, že když měli podezření, že vyšetřování směřuje proti firmám, jako dopravní podnik, nebo kdysi stavitelé metra, tak chtěli hledat viníka tam, kde další nikoliv.

My jsme ani neměli označit viníky. Od toho běželo vyšetřování policie, kterou jsem vyzýval několikrát, ať si na jednání pošle zástupce, ten tam několikrát přišel a pak už se neukázal. Nakonec to policie odložila, aniž by někoho obvinila. Podle mě, kdyby chodili policisté na sezení komise, tak by se ledacos dozvěděli, ale je to nezajímalo a od určité fáze tam již nechtěli chodit.

Lidovky.cz: Proč jste nemohli ukázat na viníky vy?
Měl jsem tam odborníky, kteří řekli, že nejsou vyšetřovatelé policejní, ale odborní. Tak vznikla 75 centimetrů vysoká zpráva s přílohami. V ní byly popsané příčiny, ale nikoliv, jestli někdo pochybil lidsky, co nebylo dodrženo a tak. Samozřejmě jsme dělali i výslechy lidí, kteří za to zodpovídali. To byl jeden velký hnus. Najednou se všichni uvědomili, kdo měl jaké povinnosti. Vzpomínali, jaké podepsali směrnice, aniž je četli, a pak se nestačili divit. Začali házet špínu jeden na druhého.

Lidovky.cz: Jak vyšetřování nakonec dopadlo?
Nakonec primátor (Pavel) Bém velmi rychle stanovil termín, do kdy máme vydat závěrečnou zprávu. Média v tu dobu byla rozpolcena, některá hledala viníka v dopravním podniku, jiná na straně dodavatelů. Tak jsme napsali závěrečnou zprávu s haldou příloh, jaká by měla být technická opatření atd. Dopravní podnik se podle toho zařídil. V té době byl odepsaný i určitý úsek té ochrany metra. Nikdo nezahynul, nikdo nebyl potrestán. Následně v mladém věku zemřel ředitel dopravního podniku Milan Houfek na rakovinu.

Kabelové průchodky, kterými natekla voda mezi tlakové uzávěry.

Lidovky.cz: Z vaší závěrečné zprávy ale také vyplývá, že na vině bylo neočekávaně velké množství vody a neutěsněné kabelové průchodky. V čem byla tedy podle vás chyba?
On celý ten ochranný systém metra nebyl stavěný na vodu, byl stavěný jako úkryt při jaderném útoku. První a hlavní průšvih byly kabelové průchodky. Ty které byly osazené kabely, byly utěsněny nějakou hmotou na bázi cementu, ale ta nemohla vydržet nápor vody. Zbylé byly prázdné bez kabelů, ale také zacpané tímto materiálem.

Zkoušeli jsme odolnost té hmoty a ta se sama odlupovala. Navíc se nikdo neobtěžoval průchodky kontrolovat a měnit či obnovovat. Pokud by byly průchodky mechanické, nebo kovové, tak by se metro uchránit dalo. Ale byl to jen jeden problém.

Zároveň totiž začala na Invalidovně na lince B do stanice zatékat voda kvůli vyústění ventilace. To způsobilo zatopení linky B a přes stanici Můstek se zalila i linka A, která by jinak nikde neprotekla, kdyby celý ten ochranný systém byl řádně spravovaný a hlavně kdyby dopravní podnik dříve uzavřel metro. Vedení podniku totiž ani nenapadlo, že by k tomu mohlo dojít. Takhle to byla darda za miliardy korun. Nedalo se tomu nejspíš zabránit úplně, například karlínské stanice by byly pod vodou určitě, ale dalo se to značně omezit.

Lidovky.cz: Kdo tedy měl zodpovědnost za uzavření metra?
Já jsem vždy říkal, že spíše než vedení města si toto měl hlídat dopravní podnik. Tam byli lidé, kteří znali metro dokonale. Ale je pravda, že jim chyběla historická zkušenost. Nedošlo jim, jaké to mohlo mít následky. A ty situace, které se tam odehrávaly... To je skoro na romány. Byly tam prvky naprostého chaosu.

Odpadkový koš pod vodou na Palmovce.

Teď vám řeknu raritu, o které řekl dopravní podnik, že to byla vada přepisu. Ti lidé už stejně nežijí, tak je to jedno... U přepisů z dispečinku se tam najednou objevila zpráva, že se valila vlna vody a metro před ní ujíždělo. Následně to popřeli a přepsali ten zápis. My neměli šanci to vyvrátit, to by tam museli poslat policii. Já to bral tak, že jsme měli říct odborný posudek a výsledek vyšetřování. Ale vlastně to byl zázrak, že se nikomu nic nestalo.

Lidovky.cz: Jak je možné, že nebyly vyvozené žádné důsledky za špatnou kontrolu a nedostatky?
Asi nikdo neměl zájem hnát někoho k odpovědnosti. Já se přiznám, že mi odborníci tehdy řekli: „Podívejte, řekli jsme vám technické příčiny a víc po nás nechtějte. Napíšeme vám technickou zprávu, co se stalo, jaká se mají udělat opatření, ale nechtějte po nás, abychom ukazovali na konkrétní osoby.“ A i já jsem měl pocit, že to je na policii.

Navíc veškeré směrnice ochranného systému byly udělané na jaderný výbuch a ne na vodu. Veškeré odtajněné dokumenty ohledně celého toho systému patří Praze a všechna dokumentace z celého systému byla předaná do Archivu hlavního města Prahy.

Problém nastal, když jsem zjistil, že v dokumentaci metra byla spousta detailů ze stavby, technického dozoru a podobně, ale pro ty úseky metra, které byly pod vodou a plus jedna stanice dál, dokumentace úplně chyběla.

Stanice Českomoravská.

Bohužel nebylo prokazatelné, zda se vůbec dokumenty do archivu dostaly, nebo ne. Každopádně tam ta dokumentace nebyla a věřte na náhody, když zrovna ta zatopená část chybí. Podle mě to někdo ztopil. Ano je možné, že v centru se metro stavělo nejdříve a tak to nebylo dochované, ale je zvláštní, že stanice na suchu jsou zdokumentované včetně technického dozoru, kdo tam byl, kdo co kontroloval, kdo co podepisoval a ty pod vodou ne.

Lidovky.cz: Za kontrolu ochranného systému metra se však ročně utratilo téměř 90 milionů korun, kam tedy ty peníze putovaly, když se nikdo ke kontrole nehlásil?
Popravdě si to nepamatuji úplně, ale v jedné z divizí dopravního podniku byly desítky, možná až dvě stovky lidí, kteří byli za tu kontrolu odpovědní. My, když jsme požadovali dokumentaci, jestli ti lidé třeba vůbec chodili do práce a co se tam dělo, tak nám řekli, že archiv této sekce byl uložen v mrtvé stanici na Malé Straně. Tam jsou totiž dvě stanice, jedna se používá a druhá je u úřadu vlády. Tvrdili nám, že ten archiv byl zatopen a všechna dokumentace je zničená. Tak zase věřte na náhody.

Kdyby se ten archiv našel, tak se daly vyvodit i závěry pro kontrolní sekci, ale takto bohužel nic. Ve struktuře dopravního podniku sice byli a všechno měli kontrolovat, ale podle mých informací se zavírání těch dveří kontrolovalo až po povodních.