Tibet je nyní čínskou autonomní oblastí, avšak mnoho Tibeťanů nepřestává za svého vůdce považovat dalajlamu, který žije v exilu, píše agentura Reuters.
V Dillí v neděli asi 3000 Tibeťanů pochodovalo centrem města s tibetskými a indickými vlajkami a s voláním po svobodě Tibetu. Nesli dalajlamův portrét a přáli mu dlouhý život. Další akce se konala v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde žije dalajlama a sídlí exilová vláda nyní. Podle agentury AFP se zúčastnil ohromný dav.
Lidé se modlili a zpívali, vyvěsili vlajku se sněžnými lvy, což je tibetský symbol v Číně zakázaný. Někteří měli na tvářích nápis Osvoboďte Tibet a namalované slunce z tibetské vlajky. Dalajlama, jemuž je 83 let, na oslavě výročí nebyl, ale přišli zástupci tibetské exilové vlády i zahraniční hosté. Za oběti čínských represí se držela minuta ticha.
Armáda komunistické Číny vpochodovala do Tibetu v roce 1950. Snahy Pekingu vnutit Tibeťanům komunismus vyústily pak v roce 1959 v povstání, které zaplatilo životy podle odhadů 87 000 lidí a vedlo k útěku dalajlamy do indického exilu.
Cizinci špatně snášejí vysokou nadmořskou výšku, zdůvodňuje Čína omezení cest do Tibetu |
Čína současné podmínky Tibeťanů vychvaluje, avšak jak upozornil Reuters, nezávisle lze její tvrzení těžko ověřit. Zahraniční návštěvníci potřebují pro vstup do Tibetu speciální povolení, zahraniční novináři se tam dostanou výjimečně a v době historických výročí je region zcela uzavřen.
Nová Čína se v komentáři nezmiňuje o povstání z března 1959, avšak vydala ho právě nyní a vychvaluje v něm „demokratické reformy“, jež rozbily původní feudální strukturu Tibetu. „Po šedesát let demokratických reforem v Tibetu se tam lidé těšili lidským právům, jež ve své historii dosud nepoznali. Nepopiratelné číselné údaje jsou popřením opakovaných lží a obvinění...kdokoli nezaujatý uzná úžasný posun Tibetu na poli lidských práv,“ stojí v komentáři.
Toto tvrzení má podepřít údaj o prodloužení průměrného věku o 35,5 roku ve srovnání s 50. lety, rostoucí hrubý domácí produkt nebo snížení chudoby o 80 procent.
Protičínské povstání připomínají tibetské vlajky
Kritici čínské politiky v Tibetu jsou ale jiného názoru. „Čína už příliš dlouho šlape přes mrtvoly co se týče lidských a politických práv občanů,“ napsali obránci Tibetu z International Tibet Network v e-mailu zaslaném novinářům. Čína odmítá setkání s dalajlamou nebo jeho představiteli, dokud neodvolají své požadavky na rozšíření autonomie a nepodvolí se Pekingu.
Předseda čínské komunistické strany v Tibetu ve středu řekl, že Tibeťané se přiklánějí více k vládě než k dalajlamovi. Dalajlama pro Tibet neučinil „jedinou dobrou věc od té doby, co odešel,“ tvrdil tento stranický představitel Wu Jing-ťie. Čína zpřísnila svůj postoj k Tibetu od protivládních nepokojů z roku 2008, kdy Tibeťané útočili na etnické Číňany. Při incidentech zahynulo 18 lidí a neznámý počet Tibeťanů pak při represích čínské bezpečnosti.
Reuters připomenul středeční návštěvu předsedy tibetské exilové vlády Lozanga Sanggjäa v Praze. Řekl, že je posílen podporou České republiky Tibetu. „Vždy, když sem přijedu, cítím se povzbuzen a vracím se s tím, že jsou ve světě lidé, kteří nás podporují a věří v nás,“ řekl. Součástí připomínek na protičínské povstání je vyvěšování tibetských vlajek. Na pražském magistrátu jedna vlaje od pátku a zůstane tam do pondělka. ČR oficiálně uznává územní celistvost Číny, avšak vedení Prahy chce s Pekingem vyjednat nové znění smlouvy, již uzavřel předchozí magistrát a v němž je bod o uznání jednotné Číny.
Předseda exilové vlády vydal k výročí prohlášení, v němž uvedl, že cílem Číny je vymazat tibetskou civilizaci ze zemského povrchu. Čína během 60 let Tibeťany „brutálně utlačovala a upírala jim základní práva“, píše premiér. Uvedl také, že na protest proti represivní čínské politice se od roku 2009 upálilo 153 Tibeťanů a že organizace Freedom House druhým rokem Tibet označuje za druhý nejméně svobodný region na světě.