„Čínským cílem je být globální jedničkou, a to nejen ekonomicky, ale také politicky, kdy chtějí prosadit svůj systém, a také vojensky. A proto je volba velmi jednoduchá - buď proměníme Čínu, nebo Čína promění nás,“ řekl Sanggjä.
Americká administrativa si to podle něj uvědomuje, a i kvůli tomu vystupuje tvrdě vůči Číně nejen v politickém ohledu, ale i zahájením obchodní války. „A před Evropskou unií stojí volba. Buď se spojí s Amerikou a pokusí se transformovat Čínu, nebo Čína ovládne část Evropy,“ řekl.
Nálezy proti čínské politice. Jak to bylo s osídlením Tibetu? |
Podle něj už Peking s takovou aktivitou začal prostřednictvím své obchodní iniciativy Pás a stezka. V evropských zemích přitom používá stejnou taktiku, jakou využil i v Tibetu. „V Tibetu využili korupci lokálních elit. A vidíte to i v Evropě, že v mnoha zemích korumpují jejich vůdce a přesvědčují je, aby Čínu podporovali,“ řekl Sanggjä.
Podle něj už to má vliv i na evropskou zahraniční politiku, když si Peking díky korumpování elit v některých zemích zajistil, že EU nedospěje ke konsenzu, který by byl vůči Číně vyloženě nepřátelský. Sanggjä považuje Čínu za větší hrozbu pro Evropu, než je Rusko, protože Peking má větší kapacity než Moskva.
‚Nenecháme si vyhrožovat‘. Čína zrušila plánované obchodní rozhovory s USA |
Peking podle exilového tibetského premiéra nemá zájem o to, aby v zemi fungovala demokracie. „(Čínský prezident) Si Ťin-pching vyhlásil, že čínskou charakteristikou je socialismus. To znamená žádná demokracie, žádná lidská práva, žádná svoboda slova,“ řekl Sanggjä.
Běžní Číňané ale podle něj o demokracii zájem mají, a proto by je měl Západ v jejich snahách podporovat. Sanggjä věří tomu, že změna režimu v Číně může nastat s ohledem na sociální napětí, které vyvolává stěhování lidí z vesnic do měst a tlak na vyšší příjmy.
