Evropský parlament, v jehož štrasburském sídle se 9. května, na Den Evropy, uskutečnilo slavností předání závěrečné zprávy Konference o budoucnosti Evropy do rukou vrcholných představitelů EU, přijal v úvodu června na svém plenárním zasedání usnesení, aby byl svolán konvent a proces práce na přijatých doporučeních pokračoval (viz box). „Parlament bude rozhodně tím, kdo bude tlačit na to, aby se na závěrech pracovalo a začalo se na politické úrovni mluvit o reformách,“ ubezpečuje Charanzová. Závěrečnou zprávu si můžete přečíst v anglickém znění ZDE.
Spolu s předpokládanou první fází konference skončila i činnost pracovních skupin, jež se zabývaly dílčími podtématy v plenárním zasedání projektů.
Dita Charanzová patřila do týmu, který se zabýval aspekty digitalizace. „Na tahu jsou teď instituce EU a premiéři členských států, po nichž chceme, aby se podněty zabývali,“ podotýká europoslankyně.
Rozdíly jsou patrné už pár týdnů po oficiálním závěrečném aktu. „EP to (pokračování) chce a bude o ně usilovat, ostatně (francouzský) prezident (Emmanuel) Macron byl jedním z otců myšlenky konference a dá se čekat, že i po skončení francouzského předsednictví bude on sám lobbovat za to, aby se něco dělo. Naopak Česko podepsalo dopis deseti států, v němž se ke svolání konventu a zásahům do smluv o EU staví diplomaticky řečeno vlažně,“ připomíná Dita Charanzová, jež naráží na paradox, že to bude právě české předsednictví, jež se musí pokusit najít v dané věci shodu, případně kompromis.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek sdělil v této souvislosti začátkem května serveru EUROACTIV.cz, že se Praha nebrání dialogu o otevření smluv. „Ale nevidíme tento postup jako jediný možný. Svolání konventu ke změně primárního práva je komplikovaný a dlouhotrvající proces, stačí si vybavit okolnosti přijetí tzv. Lisabonské smlouvy. Proto chceme hledat primárně způsob, jak reflektovat požadavky občanů rychle a operativně. Konvent tato kritéria nesplňuje,“ řekl Bek.
Samotná změna platných smluv je navíc v sedmadvacítce považována za hodně složitou otázku. Pro odstartování procesu jejich reformy musí zvednout ruku většina hlav států a vlád EU na úrovni Evropské rady. Pro změnu smluv se musí vyslovit země EU jednomyslně, píše EURACTIV.cz.
Z 12 měsíců, po které diskutovali lídři a pracovníci unijních institucí s občany v několikakolových čtyřech občanských panelech na nadnárodní a národní úrovni, má místopředsedkyně EP velmi dobrý pocit. „Otevíráme bruselskou bublinu, bylo fajn vidět lidi, co se o Unii až tolik nezajímají, jak o ní přijeli mluvit do Štrasburku. Například česká mládež tam velmi zapracovala na vylepšení evropského zdravotnictví, protože pandemie dobře ukázala, kde jsou mezery a že se tyto politiky a kroky musí koordinovat z jednoho místa,“ líčí Charanzová.
Za další mezník považuje válku na Ukrajině. „Když si vzpomenu na to, jak jsme složitě vyjednávali šestý balíček protiruských sankcí a jak nás drželo Maďarsko svým odmítavých postojem v šachu, museli jsme dát za pravdu návrhu, který vzešel (mimo jiné) rovněž z konference a jenž se přimlouvá za to, aby se v důležitých záležitostech přešlo od jednomyslnosti k rozhodování kvalifikovanou většinou,“ upozorňuje europoslankyně. Tzv. kvalifikované většiny je dosaženo, když se za daný verdikt postaví 55 procent členských států (v praxi to znamená 15 z 27 zemí) a návrh podpoří členské státy zastupující nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel EU. Tomuto postupu se říká také pravidlo „dvojí většiny“.
Existují nicméně úpravy, které se obejdou bez revize smluv, a tady by mělo být jasno po prázdninách. „Šéfka Evropské komise (Ursula von der Leyonová) slíbila, že v září představí, co může být z desítek doporučení vybráno a na čem se dá dělat bez potřeby měnit smlouvy,“ uzavírá Dita Charanzová. Doporučeních, kudy by se měla Unie nadále ubírat, přijala Konference o budoucnosti Evropy 49 a doprovází je více než 300 konkrétních opatření, vzešlých z debat zapojených Evropanů.
EP vyzval země EU ke svolání konventu Štrasburk 9. června - Evropský parlament vyzval členské země Evropské unie, aby svolaly konvent k úpravě základních smluv EU. Europoslanci chtějí mimo jiné, aby se do nich zakotvilo právo EP přímo navrhovat unijní normy, aby se zrušilo jednomyslné hlasování v Radě EU ve většině oblastí a aby měla EU větší pravomoci v oblasti zdravotnictví, energetiky, obrany či sociální a hospodářské politiky. Změny smluv EU by měl připravit konvent složený z poslanců EP, evropských komisařů, poslanců parlamentů zemí Unie a vedoucích představitelů EU. O jeho zřízení musí rozhodnout prostou většinou summit EU. Řada europoslanců vyzvala k tomu, aby se tak stalo už na příští vrcholné schůzce 23. a 24. června. Úpravy smluv, které by konvent připravil, by pak musely schválit všechny členské země Unie. Řada z nich takové změny pak rovněž předkládá svým obyvatelům v referendu. Některé země, například Francie či Německo, se dlouhodobě stavějí otevřeně ke změně smluv EU. Jiné, zejména ty menší, je spíše odmítají, neboť se obávají mimo jiné ztráty vlivu na rozhodování evropského bloku. Někteří tvrdí, že EU musí nyní řešit naléhavější problémy, když se v době po pandemické krizi potýká s energetickou krizí a dopady ruské invaze na Ukrajinu. Europoslanci mimo jiné navrhují reformu hlasovacích postupů v Radě EU s cílem posílit akceschopnost Unie. Jednomyslné hlasování chtějí nahradit kvalifikovanou většinou například i při přijímání sankcí či opatření kvůli mimořádným událostem. Rovněž chtějí, aby europarlamentu, jako jedinému přímo volenému orgánu EU, revize smluv dala právo předkládat legislativní návrhy. Právo navrhovat unijní právní předpisy má nyní téměř výhradně Evropská komise (EK). Rada a parlament mají nepřímé právo iniciativy - mohou si vyžádat legislativní návrh od EK, která ale není povinna jednat. EP má nyní přímé právo iniciativy jen v určitých případech, například pokud jde o pravidla týkající se složení EP či evropských voleb. EP při návrhu změn unijních smluv vycházel ze závěrů takzvané Konference o budoucnosti Evropy, která trvala od loňského dubna do letošního května. Šlo o veřejné fórum, v němž mohli obyvatelé všech zemí EU přes digitální platformu či na panelových diskusích předkládat návrhy změn fungování Unie. Tyto návrhy pak zpracovalo plenární zasedání této konference, složené ze zástupců EP, Rady EU, EK a občanů Unie. Do konference se zapojilo na šest milionů občanů unijních zemí. |
