Inovace nechť si firmy platí samy - obhajoba firem

Naprosto souhlasím s většinou toho, čeho se pan redaktor Hořejší dobral, ovšem trochu mne leká ta snaha důsledně rozdělovat výzkum na žádoucí a kvalitní základní, který se děje v centrech excelence a akademickém prostředí a potom ten druhý, nanicovatý aplikovaný, který je po čertech podezřelý, protože soukromé firmy by si přece na vše měly vydělávat samy, bez podpory z dotací... a tak nějak vlastně ani žádný kloudný výsledek z těchto firem vypadnout nemůže.Druhou věcí je trochu nebezpečné podporování představy (byť jen v náznacích), že v akademickém prostředí by měl být kladen největší důraz na základní výzkum. To ale přece není v pořádku! Podívejme se na západ, kde třeba v univerzitách v severských zemích tvoří aplikovaný výzkum a experimentální vývoj až čtyřicetiprocentní  podíl celého výzkumu.Kam přesně se tímto chceme dostat? Jsou dotace k tomu, aby vědci mohli bádat, nebo k tomu, aby vzniklo něco nového, co bude přinášet nějaké prostředky ústavu/firmě a potažmo státu a prospěch lidstvu? Chtěl bych na našem příkladě ukázat, že zajímavé výsledky z firem padají - například čerstvě patentovaná multitryska na výrobu nanovláken slibující výrazně zvýšit produkční kapacitu a vyrábět z dosud nezpracovatelných biopolymerů. (Ano, trochu si nabíhám tím, že tento patent vznikl také díky dotační podpoře na vybudování  potenciální inovační kapacity - konkrétně Centra výzkumu a vývoje pro lékařské nanotechnologie - nikoliv díky podpoře konkrétní inovace.) Přesto si myslím, že firmy jsou představeny trochu jako subjekty, na kterých by se nejsnáze ušetřilo. Ano, u firem be se dalo najít mnoho příkladů plýtvání dotacemi, ale nebyl bych si tak jist tím, že ve větší míře než v akademické sféře. Přitom je mnoho věcí, které by se daly vytknout i univerzitám - třeba nejsou ochotny podepisovat CDA (smlouvy o utajení), dělat opatření na ochranu informací, jít do rizika pokut při porušení. Bez těchto smluv soudná firma do spolupráce s univerzitou nepůjde! Nebo jejich neschopnost najít cestu jak se finančně podílet na nákladech pro získání světového patentu... Omlouvám se za zbytečně rozvleklou reakci...a patenty Contipra (bez zveřejněných přihlášek): http://www.contipro.com/patents

Smlouvy o utajení

Myslím, že si nemusíme navzájem vysvětlovat, že v prostředí kafemlejnku, je případná úhrada za zakázku univerzitě (ve výši odpovídající výzkumné/vývojové zakázce v soukromí) mnohem nižší, než pětiletý příjem z  2-3 technologií zavedených do RIVu. Neboli zveřejnění nese mnohem víc a bez rizika případných sankcí za nesplnení zakázky či jiná pochybení. Tak jaké CDA, svolil byste jako univerzitní funkcionář k nějakému takovému podpisu?Univerzity jsou tu především proto, aby shrnovaly a sumarizovaly výzkum a předávaly ho dalším generacím studentů. To nelze bez výzkumu jak základního, tak aplikovaného. Pokud jde o laboratorní experimenty,  aplikovaného výzkumu bude samozřejmě řádově víc. (Tím myslím výzkum s vědomím cíle užití v praxi, narozdíl od vývoje technologií, který máte na mysli Vy.) Protože na skutečný fundamentální výzkum, typu elementárních experimentů a jejich matematického popisu, má dostatečné schopnosti minimální část populace. A ještě menší  (a zmenšující se) část z této minority je dostatečně schopna přesvědčit financující instituce aby je za to platily.Pokud by se podařilo vrátit pojmům základní a aplikovaný výzkum jejich původní význam, nebyl by s financováním aplikovaného výzkumu jako součástí vysokoškolského vzděkávání žádný problém. A firmy by si chodily na vysoké školy jako ke zdroji vědomostí, za unikátními přístroji a pro v oboru všeobecně vzdělané a flexibilní studenty. Naopak by přinášely podněty pro aplikovaný výzkum. Pokud by se v aplikovaném výzkumu došlo k něčemu, co by stálo za vývoj, jako je vaše tryska, k podpisu CDA a dohodě o financování by nic nevadilo. Protože by to na ní nezáviselo přežití instituce.  To bychom se ale museli předem dohodnout, že státem placený výzkum je součástí rozšiřování poznání, tedy vzdělávání a v návaznosti na něj jej financovat.Jako ilustraci absurdnosti současné situace v obsahu pojmů - ve smyslu problému diskutovaného v tomto článku - je fakt, že největší centrum ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU - financované zprojektu VaVpI je brněnský CEITEC; Central European Institute of Technology .  Pokud je nějaká jednotlivá entita, která bude rozpočet na VaVaI nejvíce nově zatěžovat, pak je to právě (podle názvu) technologický institut placený z peněz na základní (v dnešní české terminologii), tedy 100% financovaný, výzkum.

vyvoj aplikaci

Myslim, ze je potreba rozlisovat dve veci i) zda skoly maji venovat svoji kapacitu vyvoji aplikaci, ii) kdo to ma platit. Na prvni otazku je asi nesporna odpoved ano. Zvlaste inzenyrske skoly jsou k takovemu typu vyzkumu primo predurcene. Na druhou otazku je odpoved mnohem slozitejsi. Povazuji za naprosto legitimni pozadavek, aby vsechny vysledky statem financovaneho vyzkumu byly verejne. V nekterych zemich, napr. USA, neco takoveho implicitne vyzaduji zakony o svobodnem pristupu k informacim. Z takoveho hlediska je tezko predstavitelne ziskani grantu na vyvoj zminovane trysky, firmy si proste takovy vyvoj musi financovat samy. Na druhou stranu se muze stat, ze statem finacovany projekt dospeje do stadia, kdy je potrebna ucast soukormeho kapitalu (napr. testovani leciv). Rozhodnout, kde je hranice mezi tim, co ma byt verejne a co uz je obchodni tajemstvi, je pomerne slozite.