Pokud někdo jde studovat do zahraničí školu, která ...

nebere studenty na základě zkoušek, ale na základě české maturity, pak mám značné pochybnosti jak o kvalitě vzdělávací instituce tak o motivaci studujícího. Kde berou výsledky české maturity vážně? V Bělorusku?

Školy v zahraničí

Většina zahraničních univerzit bere v potaz maturitu, jako jedno z kritérií přijetí. Je jich ale víc. Jednak esej, pak posudek, nebo doporučující dopis od učitele studenta, na některých školách ústní pohovory, nebo určitý druh testu. A maturita (a známky z ní, každá škola má na ni laťku někde jinde), je poslední z kritérií. Víte, maturita je všeobecně rozšířená zkouška, takže vysoké školy po celém světě s ní počítají, a počítají také s tím, že funguje. Takže odpověď na vaši otázku: Všude ji berou vážně. 

"Pitomá slohovka v bezcenné zkoušce..."

řadě lidí zkomplikuje přijetí na zahraniční vysokou školu, kde berou výsledky podobných zkoušek vážně a nezajímá je, že v Čechách žijí idioti, kteří každý v základě rozumný záměr (IZIP, maturity atd atd) zprzní k nepoužitelnosti. Nechci spekulovat o sebevraždě studenta na jihu Čech, ale přehlédnout se to také nedá. Styl článku mi sice také úplně nesedí, ale téma považuji za závažné a pana Zeleného bych za jeho chvování z místa z daní placeného úředníka vyprovodil holí.

Děkujeme mladému novinářskému komsomolci Martinu

  Rychlíkovi, že nám připomněl, jak se kdysi v Rudém Právu prováděla konstruktivní kritika pomýleného soudruha.  Článek vypadá originální dílko z PR manufaktury Medea Jaromíra Soukupa. Oceňuji zvláště černohumornou poetiku z rubriky "Co uže se do týdne nevešlo" :   "Jsou v tom emoce. Na všech stranách. A nelze jinak, neboť jde o mladé životy..."   Takže pitomá slohovka v bezcenné zkoušce je otázkou života a smrti smrťoucí? Mám takový pocit, že by se Martin Rychlík mohl pokusit do předaného PR textu přidat, nebo zaměnit, alespoň pár slov. Takhle z toho pak sám vychází jako nějaký superguru skryté reklamy. Považte jak "cituje" klasika: Politika nemá být dle ministra Fialy kompromisem – někdy je třeba jasně a nekompromisně jednat: „Politika je mimo jiné ideový střet... Pokud není demokratická politika střetem idejí, programů, koncepcí, osobností a mocenským zápasem, ztrácí smysl,“ napsal ministr přede dvěma roky.   Každé malé dítě ví, že podstatou demokratické politiky je demokratický kompromis. Pokud chybí ochota ke kompromisu, pak nelze mluvit o demokracii. Převážně se navíc jedná o prosazování legitimních zájmů zájmových skupin, které jsou zastupovány svými zástupci(representatives). Autor si zřejmě myslí, že v politice má docházet k jakémusi abstraktnímu střetu idejí, asi jako kdyby docházelo k jakémusi hromování nebes, a jako by politika byl svého druhu náboženský koncil a ne demokratická diskuse, tedy hádka. Pokud se šéfy univerzit stávají lidé co maj v hlavě tohle, pak se není celkově nízké úrovni školství co divit. Soukup by mohl na psaní PR nabrat někoho, kdo chodí pít jenom o víkendech.  "Bude to důležitý vzkaz, zda chceme inteligentním lidem, na kterých byly českou pozicí napáchány citové škody, ukázat, že sami mají být v životě zodpovědní, že mají mít ke svému internetovému deníku důvěru, a že před chybami a šlendriánem PR agentur, se nelze anonymně skrývat."   Zajímalo by mne, co asi za něco takového Soukup platí. Flašku tuzemáku?

Díky za Váš příspěvek,

který je velmi zajímavý. Reaguji na Vaše (nekonzistentní) názory naposledy: s Jaromírem Soukupem jsem byl v kontaktu jedinkrát, když kritizoval můj článek o ministerském PR v časopise Týden, který byl placen z fondů EU. Naši konverzaci považuji za ukončenou, neboť postrádá jakýkoliv smysl. Howgh!