Středa 29. května 2024, svátek má Maxmilián, Maxim
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Inflace zrychlila, zdražovaly potraviny i pohonné hmoty, uvedli statistici

Ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Statistický úřad spočítal, že meziroční inflace v dubnu činila 2,9 procenta. V únoru a březnu přitom byla přesně u cílových dvou procent. Analytiky takový výsledek zaskočil. Meziroční inflaci čekali kolem 2,5 procenta kvůli dražším pohonným hmotám.
  9:22

„Dubnové zrychlení meziročního růstu cen na téměř tři procenta bylo způsobeno především růstem cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Z potravin podle statistiků zdražila hlavně zelenina (o 2,4 procenta, v březnu pokles o 4,8 procenta) a čokoláda skoro o deset procent (v březnu pokles o 3,1 procenta). Ceny nealkoholických nápojů zrychlily svůj meziroční růst na 5,4 procenta (v březnu růst o 0,2 procenta).

„Když se sejdou rostoucí ceny pohonných hmot a zdražující potraviny, je z toho často výrazný impuls pro inflaci,“ komentuje výsledky hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Nejde o nic nečekaného. Loni v dubnu výrazně klesly ceny potravin a opakování tohoto dezinflačního impulsu se letos nedalo očekávat,“ dodává.

Některé potraviny zlevňují dál, ale pomaleji

Řada potravin sice dále zlevňovala, ale pomaleji než bylo v poslední době zvykem. Ceny mouky byly v dubnu nižší o 19,1 procenta (v březnu pokles o 27,8 procenta), masa o 3,9 procenta (v březnu pokles o šest procent), polotučného trvanlivého mléka o 11,4 procenta (v březnu pokles o 26,6 procenta), vajec o 15,5 procenta (v březnu pokles o 27,7 procenta). Právě rychlé zlevňování potravin byl jeden z hlavních faktorů, který dříve táhl inflaci níž.

Dražší je také alkohol a tabák. Ceny lihovin meziročně stouply o 10,4 procenta, vína o 5,5 procenta, piva o 6,5 procenta a tabákových výrobků o 7,1 procenta.

Pohonné hmoty a oleje zdražily oproti loňsku o 8,4 procenta, meziměsíčně o tři. „Příčina je zřejmá, ceny ropy Brent dosáhla v dubnu v průměru 90 dolarů za barel, což je zhruba o pět dolarů více než v březnu,“ vysvětlil David Marek.

Na meziroční růst cenové hladiny měly již tradičně zásadní vliv ceny bydlení. Nájemné stouplo o víc než sedm procent. Vodné skoro o jedenáct a stočné o 10,5 procenta. Elektřina zdražila o dvanáct, teplo a teplá voda skoro o tři. Naopak ceny zemního plynu meziročně klesly skoro o šest procent, tuhých paliv bezmála o pět.

Inflaci už zkraje roku přiživily ceny služeb a mluví se o nich jako o jednom z proinflačních rizik. V dubnu ceny stravovacích služeb stouply bezmála o osm procent. Ubytování zdražilo o více než devět procent.

Ceny v pohostinství podle podnikatelů, s nimiž redakce mluvila, tlačí nahoru změny v dani z přidané hodnoty (DPH), kterou do cen rozpouští postupně. Čepované pivo a další nápoje, jako jsou limonády, se například posunuly z 10procentní do 21procentní sazby.

„Problémem je především přetrvávající vyšší inflace ve službách, kterou v dubnu doprovodilo zdražení potravin. Právě struktura inflace se stále vysokým meziměsíčním i meziročním růstem cen služeb je zrádná v tom, že stačí cenový obrat u volatilních položek spotřebního koše jakou jsou potraviny a meziroční tempo inflace prudce vyskočí,“ shrnuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Není důvod se bát. Zatím

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od února se držela na dvouprocentním cíli ČNB.

Podle ekonoma Davida Marka zatím není není důvod obávat se návratu tak vysoké inflace, jakou jsme zažili v předchozích dvou letech. „Jen to bude chvíli trvat, než se inflace zklidní a usadí,“ dodává.

Pravděpodobně ale bude celoroční inflace přeci jen o něco výš, než trh původně čekal. Stále by ale měla být v tolerančním pásmu centrální banky, tedy do tří procent za celý rok.

„Nová makroekonomická prognóza České bankovní asociace předpokládá pro letošní i příští rok průměrnou inflaci ve výši 2,3 procenta. Dnešní inflační čísla však posouvají celoroční odhad o několik desetin procenta výše, ačkoli ceny potravin bývají rozkolísané a jednoměsíční přecenění je potřeba brát s rezervou,“ vysvětlil Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.

Úroky nemusí klesat tak rychle, jak se čekalo

Květnová makroekonomická prognóza České národní banky odhadovala dubnovou inflaci ve výši 2,5 procenta, ale dnešní výsledek se výrazně lišil. „Ukazuje se, že inflační tlaky v české ekonomice jsou stále přítomné a toto je další argument pro bankovní radu, aby postupovala opatrně s dalším snižováním úrokových sazeb, což ostatně bankovní rada několikrát zopakovala,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

Úrokové sazby v průběhu letošního roku tak podle Krona nemusí klesat tak rychle, jak si většina trhu donedávna myslela, což naznačila právě i ČNB v rámci své nejnovější makroekonomické prognózy.

„Pro ČNB je dnešní číslo nepříjemné spíše z komunikačního pohledu, protože se inflace z dvouprocentního cíle dostala rázem na horní hranici tolerančního pásma. To bude utvrzovat bankovní radu v potřebě velmi opatrného uvolňování měnové politiky a přibližuje scénář, že ČNB bude od příštího měnového jednání snižovat sazby jen po tradičních čtvrtkách a na některých jednáních koncem roku mohou zůstat sazby bez změny,“ očekává ekonom Seidler.

Autor: