„Květnová cenová hladina se proti minulému měsíci nezměnila. Ve většině oddílů spotřebního koše byly zaznamenány pouze nevýznamné cenové pohyby, které se vzájemně vykompenzovaly,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen statistického úřadu.
Meziměsíčně se tedy celková cenová hladina sice nezměnila, ale neplatí to pro všechny položky, jež statistici sledují. Zatímco ceny pohonných hmot a olejů proti dubnu klesly o 1,8 procenta, tak ceny služeb dál mírně rostly. Ty stravovacích zdražily o 0,4 procenta, ubytovací dokonce o 2,2 procenta. „Meziroční inflace ve stravování a ubytování tak stále dosahuje poměrně vysokých 7,8 procenta,“ dodal David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.
Dražší ve srovnání s dubnem jsou i některé potraviny. Například ceny másla poskočily o 4,4 procenta, brambor o 6,1 procenta. Ceny zboží tak úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,2 procenta vzrostly.
Podle analytiků Raiffeisenbank na statistiku mělo ovlivnit i hokejové mistrovství světa v ČR, kvůli kterému rychleji rostly ceny v pohostinství a ubytování.
Oproti loňsku zlevnilo ovoce nebo vejce
Ve srovnání s loňskem pak vzrostly spotřebitelské ceny o 2,6 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu. Toto zpomalení bylo ovlivněno zejména cenami potravin a nealkoholických nápojů. Ceny mouky byly v květnu nižší o 23,5 procenta (v dubnu pokles o 19,1 procenta), masa o necelých šest, zatímco v dubnu zlevnilo o necelá čtyři procenta. Rychleji zlevňovaly také vejce nebo ovoce. Ceny nealkoholických nápojů zmírnily svůj meziroční růst na čtyři procenta z dubnových 5,4 procenta.
Naopak na růst měly vliv hlavně ceny za bydlení, kde vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku ceny nájemného z bytu o 7,2 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 procenta, vodného o skoro 11 procenta, stejně tak stočného. Elektřina zdražila o 11,1 procenta a tepla a teplé vody o 3,6 procenta. Ceny zemního plynu naopak meziročně klesly o 6,6 procenta.
Pod třemi procenty do konce roku
„Celková i jádrová inflace mírně převyšují dvouprocentní inflační cíl, nicméně i nadále se drží v tolerančním pásmu do tří procent. To by mělo platit i po zbytek letošního roku. Měnová politika má tedy i nadále prostor ke snižování úrokových sazeb a podpoře dosud anemického růstu ekonomiky,“ shrnuje očekávání ekonom Marek.
Proinflačně nyní podle analytiků České spořitelny působí oživená poptávka domácností. K tomu pomohl poměrně silný růst mezd. „Oživení poptávky domácností se přeneslo do růstu cen služeb a některého zboží včetně potravin. Na začátku roku také významně vzrostly výrobní ceny, ať v průmyslu či v zemědělství, což také přispělo k zesílení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku. I nadále významně rostou ceny stravování a ubytování, kde meziroční inflace zůstává velmi výrazná a klesá jen velmi pomalu,“ doplňuje analytický tým České spořitelny.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, ale po dvou měsících znovu vzrostla k horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy ministerstva financí bude 2,7 procenta.
