Počet lidí, kteří se v Česku věnují sběratelství známek, se podle Výtiska nyní odhaduje na zhruba 20 000. Asi 5000 z nich patří do Svazu českých filatelistů (SČF).
Česká pošta zdražila známky na dopis, doporučené psaní i těžší balíky |
Před rokem 1989 bylo sběratelů daleko více. „Svaz filatelistů měl řádově 72 000 členů, ale z toho odhadem minimálně asi dvě třetiny byly mrtvé duše,“ uvedl tajemník SČF Julius Cacka. Kromě toho, že bylo sbírání známek oblíbeným koníčkem, mělo hojné členství i další důvody. Svaz filatelistů byl součástí Národní fronty Čechů a Slováků, která za vlády komunistů sdružovala povolené politické strany a organizace. Jeho členové tak mohli prokázat určitou angažovanost, aniž by vstoupili do politické strany, vysvětlil Cacka.
Nové výtisky známek navíc před listopadem 1989 mohli získat jedině členové svazu, a to vždy po jedné, dodal. V klubech proto podle něj byli často téměř všichni příbuzní filatelistů.
Mladí filatelisté nevyrůstají, táhnou Pokémoni
V posledních dvou desetiletích se situace výrazně změnila. „Mladá generace má v současnosti naprosto jiné zájmy, především internet,“ uvedl Cacka. Sběratelé stárnou. Jejich děti a vnuci většinou ke známkám nemají žádný vztah. Zatímco v 80. letech sbírali především céčka, dnes jsou to například kartičky s Pokémony z japonských videoher či postavičky Mimoňů z kresleného filmu.
Česká pošta zdražuje. Od února bude známka na dopis stát 19 korun |
Klesající obliba aktivního sbírání známek je dlouhodobým světovým trendem. V polovině 20. století byl pro filatelisty důležitý zejména rozsah sbírky, nyní se sběratelé specializují jen na úzce vymezený výsek. Na celém světě je v současnosti přibližně 60 milionů sběratelů, přičemž každoroční obrat na filatelistickém trhu činí kolem 15 miliard dolarů, odhadl Výtisk.
Nejvzácnější československá známka, původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919.
O vzácné zahraniční klasické známky, zejména britských kolonií a USA, mají investoři podobný zájem jako o obrazy a další umělecké předměty. Známky mají navíc tu výhodu, že se z nich na hranicích neplatí clo, upozornil Cacka.
Svět velkých peněz a malých kousků papíru
Podle Výtiska na světě existuje řada velkých zahraničních sbírek v hodnotě milionů liber či dolarů, jejich majitelé však často zůstávají v pozadí a anonymitě. Cacek podotkl, že je to i z toho důvodu, aby se chránili před možným okradením. Předloni tak například zatím neznámý český investor zaplatil za legendárního Modrého a Červeného Mauritia a dopis se dvěma Červenými Mauritii celkem asi 165 milionů korun.
Česká pošta vydá známku k jubileu cimrmanologů |
Na dražbách známek se točí miliony korun. Například jen za páteční dopoledne se v aukčním domě Burda Auction vydražilo asi 600 zahraničních známek za přibližně pět milionů korun. Nejvyšší cenu, milion korun, dal nový majitel za hnědou padesátilibrovou známku z Keni a Ugandy. Celkem se za tři aukční dny nabízí přes 3000 položek s vyvolávací cenou 26 milionů.
Zřejmě největší sbírku známek v Česku měl donedávna Ludvík Pytlíček ze Semil. Svou sbírku československých známek z let 1918-1939 se loni rozhodl postupně v aukcích rozprodat, protože jeho děti filatelistický koníček nezdědily. Celou Pytlíčkovu sbírku s 5000 listy zahraniční pojišťovny oceňovaly na více než 100 milionů korun. Jeho nejvzácnější známka - původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919 - se bude dražit v neděli. Podle Výtiska má cenu pěti až sedmi milionů korun.
