Koncern RWE v srpnu uvedl poblíž Kolína nad Rýnem do provozu svou největší a nejmodernější hnědouhelnou elektrárnu. Její výkon 2200 megawattů překonává i český Temelín, objem vyrobené elektřiny by stačil na pokrytí celoroční spotřeby všech českých domácností.
„Nové bloky elektrárny Neurath jsou důležitou částí naší strategie, v níž jsou moderní uhelné a plynové elektrárny nepostradatelné pro přeměnu německé energetiky. Na rozdíl od větrných a solárních zdrojů jsou flexibilní a schopné dodávat proud nepřetržitě,“ uvedl ke spuštění šéf koncernu RWE Peter Terium.
Dalším přírůstkem je nový 675megawattový blok hnědouhelné elektrárny v saském Boxbergu, který před třemi týdny uvedl do provozu švédský koncern Vattenfall.
Nákupy černého uhlí z Ruska ve velkém
E. ON, GDF Suez, EnBW a další energetické koncerny, jež nevlastní hnědouhelná ložiska, sázejí na dovážené černé uhlí. Jen během příštího a přespříštího roku mají uvést do provozu černouhelné bloky o celkovém výkonu přes osm tisíc megawattů.
Drahý plynBoom uhelných a zelených elektráren nahradil výpadek osmi jaderných bloků, o jejichž uzavření rozhodla loni na jaře koaliční vláda kancléřky Angely Merkelové. Navíc vytěsňují z provozu plynové elektrárny, které jsou kvůli vysokým cenám plynu dováženého na základě dlouhodobých smluv z Ruska ztrátové. |
Vlastní černouhelné doly Němci kvůli nerentabilitě zavírají.
Přednost má levnější dovoz, hlavně z Ruska, Kolumbie a Spojených států. Import černého uhlí pro potřeby německé energetiky v lednu až září vzrostl o šest procent na 28,8 milionu tun.
V případě hnědého uhlí pokrývají poptávku elektrárenských podniků doly v Porýní, Lužici a v okolí Lipska.
Těžaři během prvních devíti měsíců navýšili produkci na 137 milionů tun, což je o 5,7 procenta víc než ve stejném období loni.
Problematický přenos
Německo dokonce posiluje roli vývozce elektřiny. Jen za prvních devět měsíců dosáhlo kladného salda přeshraničních toků téměř 14 miliard kilowatthodin. Jenže sousední země včetně Česka nejsou z německých přebytků zrovna nadšené.
V jednotlivých dnech totiž Německo kolísá mezi pozicemi masivního dovozce a vývozce proudu.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Tyto změny jsou velmi dynamické. Jsou způsobeny zejména vysokým podílem proměnlivé výroby z větrných a fotovoltaických elektráren,“ říká ředitel dispečerského řízení společnosti ČEPS Miroslav Šula.
Právě ČEPS se jako správce české přenosové sítě musí vypořádávat s neplánovanými přetoky elektřiny. Propojení elektrických soustav bývalého východního a západního Německa je stále nedostatečné. Přebytky z východu země proto tečou přes Česko a Polsko na jih do energeticky deficitního Bavorska.
Němci šáhnou hlouběji do kapsyZatímco nové uhelné elektrárny si vystačí s tržní cenou elektřiny, solární panely a větrné parky výrazně prodražují cenu proudu pro německé podniky a domácnosti. Kromě samotné elektřiny, distribuce a daní tak Němci platí ještě dotace na obnovitelné zdroje, které od ledna příštího roku skokově vzrostou o polovinu na 52,77 eura na megawatthodinu. V přepočtu se jedná o 1320 korun, tedy více než dvojnásobek odhadované výše „zelené daně“ v Česku v příštím roce. Na rozdíl od Česka platí v Německu úlevy pro energeticky náročné průmyslové obory, o to více však musí zaplatit ostatní odběratelé. Odchod od jádra se Němcům prodraží, zelená přirážka žene ceny nahoru |