Pondělí 5. června 2023, svátek má Dobroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ekonomika

Nutellová nouze? Lískooříškový byznys ničí propad turecké měny i Erdoganovy experimenty

Kvůli stávce dělníků v největší továrně na nutellu hrozí nedostatek na trhu. foto: Reuters

Padající turecká měna a prohlubující se ekonomická krize může způsobit nedostatek lískových oříšků na světových trzích. Z Turecka se jich totiž vozí téměř tři čtvrtiny.
  5:00

Ekonomická krize tvrdě dopadá na turecké zemědělce, vedle jiných na pěstitele lískových oříšků – pěstování sladkých jader se jim přestává vyplácet. A to se může projevit v obchodech po celém světě, zejména v regálech se sklenicemi Nutelly. Turecko vyváží až 70 procent světové spotřeby lískáčů a právě výrobce oblíbené oříškové pomazánky, italská společnost Ferrero, je jeho největším odběratelem.

‚Malá‘ církevní revoluce. Nečekaný odchod papežského nuncia v Praze vyvolal lavinu spekulací

Kdysi prosperující turečtí pěstitelé chudnou a nadcházející sezonu vyhlížejí s obavami. Tamním lískovým byznysem, který dává práci asi čtyřem milionům lidí, v poslední době otřásá nejen pandemie koronaviru, ale především prudký propad liry. Ta za poslední rok ztratila téměř polovinu své hodnoty – ještě v únoru 2021 se pohybovala kolem tří korun, v současné době se obchoduje za zhruba 1,6 koruny.

Co je dobrou zprávou pro české dovolenkáře, je špatnou pro turecké zemědělce, kteří potřebují dovážet z ciziny semena, hnojiva a pesticidy. Kvůli slábnoucí domácí měně si je už téměř nemohou dovolit. K tomu nutno připočíst, že v Turecku jako všude ve světě rostou ceny energií, obalových materiálů či dopravy. Od ledna tam navíc významně stoupla cena práce, stalo se tak poté, co vláda zvýšila minimální mzdu o historických 50 procent, z 2826 na 4250 lir, aby udržela krok s dvoucifernou inflací.

Náklady rostou, výnosy však nikoli. „Jsme na pokraji nedostatku lískových oříšků,“ řekl v prosinci deníku The Wall Street Journal Turgan Zülfikar, jenž v New Yorku pomáhá tureckých firmám se vstupem na americký trh. „Máte-li rádi Nutellu, při nejbližší příležitosti se dobře zásobte.“

Nakoupit za 23 lir, prodat za 23 dolarů

Složité situace využívají velcí zahraniční odběratelé: mohou si diktovat podmínky. Kvůli nestabilní měně se s nimi nelze dohodnout na slušných cenách, stěžují si lískoví farmáři v tureckých médiích. „Proboha, oni kupují kilo za 23 lir a prodávají za 23 dolarů,“ řekl agentuře AFP šéf istanbulské pobočky Turecké agrární komory Ömer Demir a dodal: „Turecko vyváží do světa 300 tisíc tun lískových oříšků. Jak je možné, že z toho profitují jen zahraniční firmy?“ Ozývá se stále více hlasů, které volají po regulaci.

Společnost Ferrero, která odebírá asi třetinu turecké produkce, se brání, že v Turecku „nevlastní ani nespravuje žádné farmy, ani nezískává ořechy přímo od farmářů“ a tedy nemá přímý vliv na výkupní ceny.

Až moc dobrá a návyková. Zkuste si doma připravit nutellu

Podle českého zastoupení firmy nedostatek Nutelly ani dalších oblíbených lískooříškových cukrovinek zatím nehrozí. „Ferrero získává lískové ořechy vedle Turecka i ze zemí jako Itálie, Chile či USA. Se svými dodavateli budujeme dlouhodobé vztahy, a proto nepředpokládáme žádný nedostatek lískových ořechů v našem dodavatelském řetězci,“ řekla webu Lidovky.cz mluvčí Hana Mašková. Zda plánuje v blízké době zdražovat, komentovat nechtěla.

Erdoganovy ekonomické experimenty

V minulém roce Turecko vyvezlo do 122 zemí světa přes 334 tisíc tun lískových oříšků za zhruba dvě a čtvrt miliardy dolarů (zhruba 49 miliard korun), citovala státní agentura Anadolu údaje Tureckého statistického úřadu. „Náš export překonal další historický rekord,“ uvedl Cem Şenocak z Asociace vývozců lískových oříšků Černého moře s tím, že příčinou mimořádného úspěchu je především slabá loňská úroda v Itálii a v dalších zemích.

Kritici vyčítají vládě, že aby mohla vykázat rekordní čísla, rozprodává za směšné ceny strategické zásoby oříšků, které skladuje jako rezervu pro případ neúrody.

Země se do hospodářského marasmu propadá už několik měsíců. Turecká centrální banka totiž několikrát snížila svou základní úrokovou sazbu na nynějších 14 procent. Vyhověla tím tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nízkými sazbami podpořit vývoz a hospodářský růst – a v rozporu s principy uznávaných ekonomických teorií i snížit inflaci. Ta v roce 2021 dosáhla meziročního růstu 36,08 procenta.

Erdogan kvůli prosazení svých cílů ve svém neortodoxním boji proti vysoké inflaci neváhal odvolat již několik guvernérů centrální banky a nejnověji také šéfa Tureckého statistického úřadu.

Autor: