RWE přitom není v Německu první, kdo se za omezení dodávek ruského plynu snaží od Gazpromu domoci odškodného. Na konci listopadu oznámila společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského zemního plynu do Německa, že proti Gazpromu zahájila arbitrážní řízení.
Koncern RWE měl podobně jako Uniper s Gazpromem smlouvu o dodávkách plynu, který do Německa proudil především plynovodem Nord Stream 1 po dně Baltského moře. Zásobování se ale zkomplikovalo, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Od září pak přes tento produktovod žádný plyn Rusko nedodává, plynovod byl navíc sabotáží poškozen.
Dodavatelé plynu proto kvůli omezeným a nyní prakticky zastaveným dodávkám ruského plynu museli tuto energetickou surovinu nakupovat z jiných zdrojů za výrazně vyšší ceny.
Německo navíc nemá dostatečnou infrastrukturu, aby ihned plně nahradilo dovoz plynu z Ruska. Německá vláda kancléře Olafa Scholze proto na pobřeží Severního moře a Baltu buduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LPG).
Problémy se zásobováním dostaly společnost Uniper do existenčních potíží. Z toho důvodu se firma, německá vláda a její většinový akcionář, kterým je finská společnost Fortum, v září dohodli na zestátnění Uniperu. Vláda tak bude v této firmě vlastnit přibližně 98,5 procenta akcií.
Uniper, který je odkázaný na pomoc státu, se snaží získat arbitráží odškodné. V prohlášení z konce listopadu uvedl, že na náhradu ruských dodávek zatím vynaložil 11,6 miliardy eur (282,3 miliardy korun) a že částka dál poroste. O náhradu nyní usiluje také RWE.
