Bezpečnostní dotazník pro uchazeče o dostavbu Dukovan byl dokončen, teď je na řadě ČEZ |
Po roce tahanic si ve středu ministři plácli s opozičníky a ve sněmovně schválili takzvaný nízkouhlíkový zákon, kterému nikdo neřekne jinak než lex Dukovany.
Zároveň vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) vzkázal, že jsou hotové bezpečnostní dotazníky, které dostanou tři zájemci o tento mimořádný projekt: kanadsko-americký Westinghouse, francouzská společnost EdF a KNHP z Jižní Koreje. „Odeslání očekáváme v řádu dnů. Ještě je kontrolujeme, aby vše bylo stoprocentní. Jde přece jen o historicky největší projekt v Česku,“ řekl ve středu Ladislav Kříž, mluvčí polostátní společnosti ČEZ, která bude spolu se zástupci státu dodavatele vybírat a blok následně provozovat.
Schválený zákon i bezpečností dotazníky – jakési vstupenky do tendru – spolu souvisí mimo jiné v tom, že říkají: Dodavatelé ani jejich spolupracovníci nesmějí být z Ruska nebo z Číny.
Nebezpečná závislost
Ačkoliv podstata lex Dukovany spočívá zejména v tom, že má nastavit způsob financování dukovanského projektu a budoucího výkupu elektřiny ze strany státu, politické hry se točily kolem jiného motivu. Opoziční strany trvaly na tom, aby zákon přímo znemožnil účast ruských a čínských společností, které měly o podíl v obřím tendru zájem, jenže podle tajných služeb představují bezpečnostní riziko.
  |
„Vláda nebyla ochotná dát bezpečnostní záruky i přes jednotné stanovisko bezpečnostní komunity a dlouhodobě odmítala vyloučit z tendru Rusko,“ připomněl ve středu například předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Riziko podle většiny lidí z energetického byznysu spočívá hlavně v tom, že se Česko v případě průtahů výstavby může stát na dodavatelích závislé. Což může být v případě Ruska nebo Číny velmi nepříjemné. Lex Dukovany proto říká: Pro výstavbu bude možné využít technologie výhradně od dodavatelů ze zemí, jež přijaly mezinárodní dohodu o vládních zakázkách. Rusko a Čína mezi ně nepatří. Aby se schvalování u poslanců nezdržovalo, dohodla se vláda s částí opozice, že tyto paragrafy vetknou do zákona až senátoři, k nimž nyní lex Dukovany míří.
Konec ruských nadějí
Proti vyřazení ruských a čínských firem se postavili komunisté, kteří vždy celkem nepokrytě dávali najevo, že drží palce ruskému Rosatomu. „Zákon se stal obětí účelových geopolitických hrátek, kvůli nimž se cena elektřiny do budoucna pro české uživatele zvýší,“ pronesl komunistický poslanec Leo Luzar. S pochopením se ale příliš nesetkal. „Soubor demagogií,“ opáčil na jeho slova pirátský zákonodárce a jaderný inženýr Petr Třešňák.
Vláda na jaře nejprve rozhodla, že nepočítá s účastí čínské společnosti CGN, na pokračování Rosatomu však trvala. Její názor změnila až kauza výbuchu ve Vrběticích. Následně přijala usnesení, že ani tato společnost mezi oslovenými nebude. Bezpečnostní posuzování zbylých tří firem má zjistit mimo jiné co nejvíce o jejich vlastnických strukturách, dodavatelích či propojení s daným státem. Má ukázat také na to, zda firma neměla problémy s realizací projektů jinde ve světě.
Potenciální uchazeči dostanou od ČEZ i předběžnou dokumentaci, což má přispět k urychlení následného zpracování nabídek.
Zkušební provoz nové části Dukovan má začít v roce 2036. Ovšem není možné opomenout, že v podstatě každý jaderný projekt ve světě provází zpoždění.
Počítá se i s tím, že v budoucnu může nastat situace, že se ČEZ nevyplatí proud v Dukovanech vyrábět. Pak může dojít na výkup elektřiny ze strany státu – i na to lex Dukovany pamatuje.
