Jde o složitý a zároveň velmi citlivý případ, kvůli němuž na jaře stanul před soudem Ondrej Páleník, bývalý šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR).
Soud smetl žalobu Němců o naftové miliony. Boj s Viktoriagruppe ale nekončí |
On a jeho zástupce Tomáš Perutka mají vysvětlit, proč před šesti lety rozhodli o tom, že soukromá firma Viktoriagruppe – která se dříve státu starala o část nouzové nafty – nemusí platit za pronájem palivové nádrže v Nelahozevsi státní firmě Mero, od níž si obří zásobník pronajímala. Měli svým rozhodnutím způsobit škodu zhruba 50 milionů korun.
A co víc: platbu této částky, která znamená roční pronájem nádrže na 100 tisíc tun nafty, pak po Viktoriagruppe převzali právě strážci hmotných rezerv. A to přesto, že objekt de facto nepotřebovali a až na výjimky v něm žádné palivo neskladovali.
Platíme, jen když používáme
Pravidelné platby skončily letos. Šéfové SSHR a správci ropovodů a nádrží Mero uzavřeli podle zjištění LN novou dohodu.
„Dosud jsme platili navíc i za prázdnou kapacitu nádrže na 100 tisíc tun. Teď už budeme posílat peníze pouze za to, co tam skutečně využíváme. Dodatek smlouvy platí od poloviny roku,“ řekl předseda správy rezerv Pavel Švagr.
Velkou nádrž nyní nikdo nevyužívá, až na výjimky. Konkrétně v letech 2015 a 2016, kdy společnost Unipetrol potřebovala narychlo někde uložit ropu kvůli haváriím rafinérií v Kralupech a Litvínově. Dohromady šlo ale o „náplast“ jen zhruba na rok. Zbylou dobu šly peníze na účet společnosti Mero od správců rezerv.
  |
Ti musí držet zásoby určitého množství paliv pro případy, jako jsou povodně, rozsáhlé výpadky proudu či ozbrojené konflikty. Vydržet by mělo na dobu tří měsíců provozu země.
Tuto naftu, benzin či ropu mají uskladněnou zejména v jiných úložištích a zmíněnou nádrž by využili pravděpodobně jen v případě, že by vláda rozhodla o nákupu další ropy do strategické zásoby. „Dodatek pamatuje i na takovou situaci, pak budeme tuto volnou kapacitu moci opět využít,“ upřesnil šéf SSHR Švagr.
Temný stín Viktoriagruppe
Patálie s obřím zásobníkem má původ v dřívější spolupráci SSHR se společností Viktoriagruppe, která v minulosti spravovala část státních zásob nafty. Právě tato firma do roku 2010 skladovala a obměňovala v Nelahozevsi 100 tisíc tun státního strategického paliva.
Tehdy se ovšem rozhodla – po dohodě se SSHR – že na základě takzvané záměnové smlouvy naplní odpovídajícím množstvím paliva své úložiště u německého městečka Krailling. Zástupci státu tehdy tvrdili, že přesun nafty za hranice vyjde laciněji, než kdyby ji měli v Česku.
Novým šéfem ropovodné společnosti MERO se stal generálmajor Kocián |
To byl omyl. Když Viktoriagruppe zkrachovala, zablokoval českou naftu insolvenční správce a SSHR se k ní nemohla dva roky dostat. Dodnes se stát se správcem o vlastnictví paliva za více než miliardu korun soudí.
A nejen to. Dalším dědictvím po temné éře Viktoriagruppe bylo do letoška placení za uvolněnou nádrž ve středočeské Nelahozevsi. Manažeři Viktoriagruppe se po přesunutí svých zásob do Německa zavázali, že za SSHR převezmou platbu nájemného v areálu Mero. Více než čtyři miliony měsíčně, přibližně 50 milionů ročně.
Jenže v roce 2013 firma se SSHR podepsala dodatek, který její povinnost platit za prázdný sklad zrušil. A tím měla vzniknout už dříve zmíněná škoda 50 milionů korun.
Dodatek podepsal Ondrej Páleník, který kromě SSHR v minulosti vedl také Vojenské zpravodajství. Za svoji roli v kauze Nagyová, která se vztahuje právě k době, kdy šéfoval rozvědce, dostal podmíněný trest kvůli nezákonnému sledování tehdejší manželky premiéra Petra Nečase.
Dalších sto tisíc tun ropy
Dohodu s Viktoriagruppe Páleník stvrdil nedlouho poté, co na konci roku 2012 do čela SSHR nastoupil. „Proč by platili za prázdnou nádrž? Mně bylo řečeno, že si ji pronajímali od správy rezerv, aby ji využívali,“ líčil LN před čtyřmi lety. Podle něj Viktoriagruppe logicky po vyklizení tanku v Nelahozevsi požadovala, aby povinnost platit za sklad skončila.
Kvůli tomuto kroku Páleníkovi a jeho tehdejšímu zástupci Tomáši Perutkovi hrozí za údajné porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby až 12 let. Už v květnu 2012 se právě Perutka domluvil s Viktoriagruppe na ukončení pronájmu. Měl počítat s tím, že Česko do uvolněné nádrže v Nelahozevsi pořídí dalších 100 tisíc tun ropy.
Jenže záměr padl. A v roce 2013 pak Páleník podepsal už zmíněný dodatek. Exšéf SSHR zdůraznil, že konec plateb pro Viktoriagruppe neznamenal žádnou úlevu. Firmu údajně sám považoval za pochybnou.
„Umístění české nafty v německém Kraillingu se mi nikdy nelíbilo. Podezírat mě z nějaké pomoci této firmě nelze. Hledal jsem možnosti, jak smlouvu vypovědět. Jenže v ten moment žádná možnost nebyla, protože Viktoriagruppe tehdy kontrakt plnila,“ dodal.
